Návrh páté ústavní stížnost, pouze zaměřená porušení práva Evropské unie



Ústavní soud České republiky
Joštova 8
660 83 Brno 2



Ústavní stížnost

Návrh na zrušení  části rozhodnutí




Stěžovatel: Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12. 1. 1962
        Trvale bytem Tylova 2, 779 00 Olomouc

Zastoupen: 


Účastník řízení:  Nejvyšší soud ČR


Přílohy: plná moc
              usnesení Nejvyššího soudu ČR
              dovolání NS + dodatek dovolání NS
             
  

I.
Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 12. 2014, č.j. 6Tdo 1493/2014 byla dle § 265l odst. 1. t.r. vrácena věc stěžovatele k řádnému znovu projednání Okresním soudem v Prostějově, jehož rozhodnutí ze dne 17.4.2014 č.j. 3 Nt 1151/2014 a rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne  25. 6. 2014 č.j. 5 To 174/2014 stěžovatel v dovolání napadal dle § 265 b odst. 1. písmena a), b), g), j) a k) trestního řádu.Nejvyšší soud opětovně nepoložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU. Usnesení Nejvyššího soudu ČR bylo obhájci stěžovatele doručeno dne 3.2. 2015, 60-denní lhůta pro podání ústavní stížnosti dle ust. § 72 odst. 3 zák. o Ústavním soudu uplyne 6.4. 2015. Proti rozhodnutí nepoložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU podává stěžovatel tuto

ú s t a v n í   s t í ž n o s t

v níž namítá porušení

-        čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kdy se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu
-        čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kdy nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci

Stěžovatel by na tomto místě rád poukázal na to, že je nyní i přes 15 žádostí o policejní ochranu od roku 2009 opětovně trestně stíhán za totožné jednání údajné nedovolené výroby  a distribuce drog (pátá konfiskace výzkumnické farmy Medical Cannabis v Ospělově proběhla dne 3.9.2014) a žádá velmi laskavě ústavní soud o přednostní vyřízení stížnosti, která, jak stěžovatel věří, může mít vliv i na probíhající trestní řízení.


II.
Nejvyšší soud věc vrátil k novému projednání, přestože odůvodnění nového projednání nešlo podřadit pod § 265b odst. 2 písmen.c) trestního řádu, jak soud sám uvádí, a opětovně v rozporu s mezinárodními závazky danými čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a třemi nálezy Ústavního soudu dokládajícími porušení práva na spravedlivý proces a zákonného soudce nepoložením předběžné otázky Soudnímu dvoru EU nepoložil žádané předběžné otázky stěžovatele Soudnímu dvoru EU, jichž se stěžovatel opakovaně marně domáhá položit od roku 2010 u okresních a  krajských soudů, stejně jako u nejvyššího a ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva a Evropské komise. Nálezy Ústavního soudu ČR k předběžné otázce Soudnímu dvoru EU jsou dány č.j. II ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále č.j. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a č.j. zn. II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012.

Nejvyšší soud v předchozím analogickém trestním řízení vůči stěžovateli vědomě mylně odmítl uznat argumentaci dovolání, odmítl položit předběžné otázky Soudnímu dvoru EU a stěžovatele označil za pachatele trestného činu (č.j. 8 Tdo 1231/2011). Ústavní soud pak bez jakéhokoliv, natož řádného odůvodnění stížnost stěžovatele odmítl (č.j. II. ÚS 664/12), přestože ve stížnosti bylo velmi podrobně rozebrané vědomé pochybení nejvyššího soudu z českého, unijního a evropského práva, se kterým se ústavní soud vůbec nevypořádal.

Dle názoru stěžovatele představuje položení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU zcela samotný procesní a věcný úkon daný do kompetence nejvyššímu soudu. Protože stěžovatel nebyl ten, kdo v předmětném řízení pochybil, je přesvědčen, že i přes vrácení věci k novému projednání měl nejvyšší soud za povinnost předběžnou otázku položit s ohledem na doložení důkazů o porušení práva EU, doložení důkazů o předchozím mylném rozhodnutí nejvyššího a ústavního soudu v předmětné věci a s ohledem na význam časné lhůty projednání věci zejména v trestním řízení garantované čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.  

Důkazní listiny dokládající porušení práva Evropské unie neaplikací Nařízení ES k měření obsahu THC v cannabis od roku 2004 při neexistenci žádné právně závazné normy měření obsahu THC v cannabis policií a nenotifikace technických předpisů výroby cannabis dle povinnosti Směrnice 98/34/ES při novelizaci zákona o návykových látkách zákony č.141/2009 Sb. a 50/2013 Sb. jsou doloženy v rozhodnutích odpovědných úřadů na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/ 


III.
Ústavní soud je žádán přikázat nejvyššímu soudu položit Soudnímu dvoru EU předběžné otázky, neboť stěžovatel byl od roku 2010 opakovaně (4x) obviněn za nedovolenou výrobu drog a ve všech trestních řízeních marně dokládal níže uvedené důkazy porušení evropského, unijního a českého práva a právní argumentace žadatele předběžných otázek nebyla vyvrácena a odmítnutí řádného meritorního projednání zdůvodněno ani Ústavním soudem ČR  (č.j. II. ÚS 664/12),  ani Evropským soudem pro lidská práva (č.j. 66981/12).

Evropskou komisí (č.j. CHAP (2012) 00282) pak byla uvedeno nepravdivé odůvodnění jako v usnesení Nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011, že novelizace technických předpisů zákona o návykových látkách ve věci cannabis nepodléhají notifikační povinnosti dle Směrnice 98/34/ES, což odporovalo veřejné  databázi TRIS a zahájenému notifikačnímu procesu novelizace zákona o návykových látkách zákonem č. 273/2013 Sb. V odvolacím řízení Evropská komise notifikaci uznala za oprávněnou, s Českou republikou ale nezahájila řízení pro porušení práva EU.

Následně zahájila Česká republika s žadatelem předběžných otázek v roce 2012 řízení o zbavení/omezení právní způsobilosti a jeho umístění v psychiatrické léčebně. Soudní znalci nenavrhli omezit právní způsobilost, ani nebyl žadatel umístěn v psychiatrické léčebně, ale uvedli soudu nepravdivé informace v domnění, že žadatele předběžných otázek označením za nepříčetného v době skutku vyviní z trestních řízení, což ale žadatel předběžných otázek po znalcích nikdy nežádal a marně se domáhal řádného soudního projednání až u ústavního soudu (č.j. IV.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14) a Evropského soudu pro lidská práva (č.j. 79490/13, 20049/14 a 47921/2014). Projednání věci bylo Ústavním soudem ČR i Evropským soudem pro lidská práva odmítnuto, přestože lékaři žádali ESLP o vydání předběžného opatření dle čl. 39 Jednacího řádu ESLP, neboť doložili spáchání zločinů proti lidskosti Českou republikou na členech výzkumu, a tedy porušení čl. 2 a 3 Úmluvy o lidských právech.

Žadatel předběžných otázek jako vedoucího výzkumu a majitel výzkumnické farmy Medical cannabis v Ospělově a ředitel Edukativní konopné kliniky v Praze do výzkumu zapojil vědce, lékaře a další odborníky a dobrovolníky nevládních organizací a pracovníky 2 odborných pracovišť univerzit a má vysoké odborné reference včetně ceny vlády za vzdělávání v cannabisterapii, nebo ceny EU za finanční efektivitu, inovace a sociální prospěšnost první české bezbariérové školy pro dospělé, kterou vybudoval. Jako pravděpodobně první na světě dokládal a publikoval, že cannabisterapií lze úspěšně vyléčit tzv. diabetickou nohu a předejít tak amputacím (více než 10 tisíc amputací v ČR ročně), stejně tak dokládal důkazy o úspěšné léčbě celé řady dalších chorob. Reference na žadatele předběžných otázek lze doložit i s vyjádřením rektorů univerzit, lékařů, vědců či nemocných na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/ 


III.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud vydal tento

nález:

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 12. 2012, č.j. 6 Tdo 1493/2014 se pro rozpor s ústavně zaručenými právy a svobodami částečně zrušuje a nejvyššímu soudu jsou přikázány položit předběžné otázky Soudnímu dvoru EU.


V Olomouci dne …. 2015
                                                                                              Dušan Dvořák, v.r.
                                                                                              i.s. ............, advokát