Radomíra
Dvořáková,
narozena 18.5.1963, Tylova 963/2, 779 00
Olomouc
Okresní soud (dále jen soud)
Havlíčkova 3639/16A
796 01 Prostějov
č.j.
2 T 104/2010
A) nevyloučení se soudu,
resp. předsedkyně senátu pro hrubou podjatost a střet zájmů
B) nezrušení ochranné
léčby manžela ustanovené na zfalšovaném posudku
C) nepovolení obnovy
řízení a opětovné nepovolení provedení
důkazních návrhů
Úvodem
1.
Judikát Nejvyššího soudu o netrestnosti cannabisterapie byl přijat
dne 30.1.2008, sp. zn. 3 T do 52/2008 (Sbírka soudních rozhodnutí a
stanovisek č. 9/2008). Manžel stěžovatelky od roku 2000 marně žádal MZ ČR jako
fyzická a od roku 2008 jako jednatel právnických osob o vydání povolení
k výzkumu a výrobě produktů cannabis. Jak je doloženo ve spise
v dokumentu „Ministerstvo zdravotnictví zakazuje“ a uvedeno rovněž v sekci
Dokumenty a studie na http://www.konopijelek.cz/,
MZ ČR ještě v roce 2015 nemůže žádostem o vydání povolení legislativně
vyhovět, přestože jde o hrubý rozpor s garancemi evropského a unijního
práva, viz rozsudek Soudního dvora EU č.j. C‑137/09 (Josemans, bod 36)
2. Dne 21.3.2008 zveřejnila
stěžovatelka se svým manželem za podpory vědců, lékařů, umělců ad. výzkum
„Konopí je lék“, a současně společně podali první legislativní návrh pro
připravovaný trestní zákoník, jak dostupnost cannabisterapie a nezbytného
výzkumu cannabis (zejména srovnávací studie) řešit v souladu
s mezinárodními závazky, ústavními garancemi a civilizovaným právem.
Manžel stěžovatelky je vedoucím mezinárodního právního, přírodovědného a
národohospodářského výzkumu Cannabis is The Cure/Konopí je lék, zakladatelem stejnojmenných
odborných společností a edukativních konopných klinik s referencemi
rektorů univerzit, expertů, úřadů a je oceněn řadou českých a zahraničních cen
včetně ceny české vlády (2009) za vzdělávání v léčbě cannabis, opakovaně
doložil úspěch a bezpečnost cannabisterapie u řady vážných a smrtelných
onemocnění, přednášel na konferencích a turné, vybudoval kliniku, publikoval
atd., viz reference na http://dusan-dvorak.eu/
3. V letech 2009
– 2014 zkonfiskovala Policie ČR se souhlasem OS Prostějov na výzkumnické farmě stěžovatelky
cca 3 tisíce rostlin cannabis a cca 10 kg produktů cannabis. Stěžovatelka, resp.
její manžel byl za zkonfiskované majetky vždy obžalován dle § 283 trestního
zákoníku, v případě první konfiskace, která je předmětem tohoto řízení,
byla stěžovatelka s manželem obžalována dle § 187 trestního zákona. V
případě první konfiskace byl manžel Okresním soudem v Prostějově (2 T
104/2010) a odvolacím Krajským soudem v Brně podmíněně odsouzen (3 To
25/2011), když bylo opakovaně doloženo (i smluvně a svědecky), že cannabis byl
určen pro členy výzkumu a byl majetkem nevládních organizací podílejících se na
výzkumu. Stěžovatelka byla osvobozena, ale nebyla odškodněna ani odvolacím
krajským soudem.
4. Po prvním doložení
právní argumentace manžela nejvyššímu soudu, který dovolání – bez
vyrovnání se s doloženou právní argumentací - odmítl a v rozporu
s čl. 267 odst. 3 s vědomě právně vadnou argumentací,
že zákon o návykových látkách transponuje Nařízení ES, která se však
transponovat nesmí, nepoložil předběžné otázky Soudnímu dvoru EU
(podrobná ústavní stížnost s návrhem na zrušení § 283 – 286 trestního
zákoníku byla bez odůvodnění odmítnuta, viz 8 Tdo 1231/2011
a II. ÚS 664/12), zahájila ČR Okresním soudem v Olomouci s manželem řízení
o omezení jeho právní způsobilosti (39 Nc 1631/2012) a začala měnit právní
normy, kterými se manžel právně bránil (definice cannabis pro trestní řízení v
novelizaci vyhlášky č. 455/2009 Sb., novelizace znění § 5, odst. 5 zákona o
návykových látkách pro zacházení s cannabis bez povolení, notifikace
zákona o návykových látkách č. 2012/329/CZ při novelizaci zákonem č. 273/2013
Sb.). Řízení o omezení právní způsobilosti probíhalo i přes protesty rodiny,
lékařů, kolegů, soudních znalců i protestní dopis emeritního rektora Univerzity
Palackého profesora Josefa Jařaba. Desítky známých Olomoučanů a nevládních
organizací od roku 2012 žádají ministry spravedlnosti o prošetření opakovaného
porušení zákona v neprospěch manžela a navrhli mu udělit Cenu města
Olomouce, viz http://podporujeme.blogspot.cz/
- signatářem stížnosti ministrovi byla rovněž emeritní rektorka profesorka Jana
Mačáková, která společně s dalšími od roku 2008 pravidelně podává legislativní
návrhy (3), které manžel zpracoval, viz http://cena-olomouc-cannabis.blogspot.cz/
. Stávající právní úprava je nejhorší od roku 1989, občan má alternativu
konfiskaci majetků a trestní řízení, nebo extrémní bohatství, kdy si může (jako
nevzdělaný) dovolit platit měsíčně 10 tisíc Kč za kouření tzv. léčebného
konopí ze 4 nezákonně monopolizovaných holandských genetik cannabis, masti,
čípky, spray, kapky atd. poslanci nenotifikovaným zákonem č. 50/2013 Sb. vyrábět
zakázali, nebo mít 25 tisíc Kč měsíčně za inhalaci spreje z cannabis
(Sativex). Dodávám, že na mylné rozhodnutí Nejvyššího soudu Tdo
1231/2011, kdy Ústavní soud II. ÚS 664/12 stížnost odmítl, aniž své
rozhodnutí jakkoliv, natož řádně zdůvodnil (pouze napsal, že se
s NS ztotožňuje), následně vždy nejen Ustavní soud na tato rozhodnutí odkazoval,
aniž se vyrovnal s doloženou právní argumentací, viz IV.ÚS 4859/12,
II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14. Dodejme, že tuto vědomou justiční
korupci ještě prohloubil a posílil Nejvyšší soud v řízení o zabrání
majetku ze druhé konfiskace 11 Tdo 181/2015, kdy opětovně nepoložil
předběžné otázky Soudnímu dvoru EU s naprosto neodůvodněným usnesením
k řadě napadaných skutečností, jak je ostatně uvedeno níže. Nejvyšší soud
opět s vědomě nepravdivou argumentací, že je cannabis prekurzorem a podobnými
nesmyslnými a nepravdivými výroky jako je transpozice Nařízení ES do zákona obhajoval,
že zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nemusí být
notifikován u Evropské komise, což exekutiva vyvrátila notifikací č.
2012/329/CZ a bylo i v roce 2010 vyvráceno veřejnou databází TRIS a
podrobnou analýzou práva EU, viz spis a dokument ZoNL jako technický
předpis, rovněž na www.konopijelek.cz sekce Dokumenty a
studie a důkazní listiny na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/
5.
V případě páté konfiskace (2014) dosud nepadlo žádné rozhodnutí, natož obvinění
– 9 měsíců po konfiskaci dne 3.9.2014.
6. Před konfiskací v
roce 2012 byl OČTŘ zakázán vyšetřovací pokus žádaný v souladu
s trestním řádem, který by doložil mylné metody měření obsahu THC
v cannabis policií, aby následně policie vyhodnotila u zkonfiskovaného
vzorku číslo dva legálního cannabis (Finola) dvojnásobné překročení limitu a
při konfiskaci 2014 u legální odrůdy Carmagnola trojnásobné překročení
přísnějšího unijního limitu THC v cannabis měřeného dle Nařízení ES č. 1122/2009,
příloha 1.
7. Ve všech trestních
řízeních kromě prvního byly žaloby proti manželovi staženy, neboť znalci určení
orgány činnými v trestním řízení uvedli vědomou nepravdu, že manžel
nebyl v době skutku od dubna do září, kdy roste cannabis, trestně
odpovědný (vymizelé rozlišovací a ovládací funkce-nepříčetnost), zřejmě světově
ojedinělá diagnóza. Následně totéž určení (odnětí trestu z důvodu
nepříčetnosti) padlo i v případě první konfiskace v rámci obnovy
řízení 2 T 104/2010 z podnětu OSZ Prostějov a manželovi byla v době
jeho vážné nemoci, kdy se nemohl právně bránit, jak je doloženo ve spisu
sdělením soudná znalkyně MUDr. Silvie Musilové, ustanovena ochranná ambulantní
léčba (6.8.2013) a došlo k zrušení viny a trestu v případě první konfiskace v
roce 2009 (2 T 104/2010), a to z důvodu údajně vymizelých rozlišovacích a
ovládacích schopností manžela v roce 2009, kdy získal v daný rok 2 zahraniční a
jednu českou vládní cenu, otevřel první odborné pracoviště Edukativní konopné
kliniky v Praze, vydal knihu, zapojil do výzkumu lékaře, vyúčtoval řádně pod
auditem EU granty atd.
8. Manžel se vždy ve
všech řízeních domáhal řádného projednání věci nejvyšším a ústavním soudem,
vedl v této věci dvě neúspěšná řízení u Evropské komise odmítající předat
Soudnímu dvoru EU žalobu na ČR za porušení unijního práva, dále podal sedm
stížností u Evropského soudu pro lidská práva, který stížnosti na porušení
evropského a unijního práva po roce a půl projednávání jejich právní
přípustnosti odmítl bez zdůvodnění projednat i při doložení porušení
čl. 2 a 3
Úmluvy o lidských právech, stejně jako ústavní soud, přestože byly doloženy
důkazy o záhadných úbytcích zkonfiskovaného cannabis a písemná dobrozdání
lékařů včetně soudních znalců, že konfiskacemi cannabis z výzkumnické
farmy byly orgány činnými v trestním řízení způsobeny ublížení na
zdraví občanů včetně těžkých ublížení na zdraví a těžkých ublížení na zdraví
s následkem smrti s charakterem jednání OČTŘ naplňujícím ustanovení
zločinu dle §149 trestního zákoníku v odstavci 4, resp. 401
trestního zákoníku viz spis a též - např. soudní znalec MUDr. Radek
Matlach a další, rovněž doloženo na http://soudniznalec.blogspot.cz/
- Podjatost a střet zájmů předsedkyně senátu (soudkyně)
9. Daná soudkyně nepředala v prvním
trestním řízení 2 T 104/2010 na přelomu roku 2010/2011 advokátu manžela
ani manželovi odvolání obžaloby a ten byl bez znalosti textu odvolání OSZ
odvolacím krajským soudem odsouzen, KS Brno 3 To 25/2011. Stejně tak daná
soudkyně od roku 2010 nikdy nepovolila žádné žádané svědky, přestože jejich
svědectví a argumentace jednoznačně
dokládala netrestnost skutku manžela a
neoprávněnost všech konfiskací a trestních řízení, rovněž tak vyvracející zcela
vědomé mylné tvrzení nejvyššího a ústavního soudu.
10. Daná soudkyně soudící všechny výše uvedené
konfiskace výzkumnické farmy způsobila nedbalostí (následně vědomě) společně
s OČTŘ zločiny proti lidskosti, jak je doloženo ve spise na
stanoviscích a svědectvích lékařů i nemocných včetně soudního znalce MUDr.
Radka Matlacha a je tedy zcela vyloučené, aby byla nestranná, když
z osvobozujícího rozhodnutí by vedla přímá cesta k jejímu obvinění za
trestné činy uvedené v bodě 8. Dodejme, že daná soudkyně věděla a je
uvedeno rovněž ve spise, že když dalo policejní prezidium v červnu 2011 vyšetřovat
záhadné úbytky zkonfiskovaného majetku v policejních skladech a způsobené
zločiny proti lidskosti (2 T 104/2010 a 2 T 65/2011), OSZ Prostějov a následně KSZ Brno toto
zakázalo prošetřovat (je právě vyšetřováno pod dozorem VSZ v Olomouci).
11. Daná soudkyně nerespektovala závazné stanovisko
Nejvyššího soudu uvedené v poslední větě rozhodnutí 3 Tz 1/2012, že nemůže
udělit 10 tis. Kč pokutu za údajně špatnou písemnou omluvu z výslechu
manžela u policejního orgánu v řízení o druhé konfiskaci 2 T 65/2011,
soudkyně však bez možnosti odvolání a opravného prostředku 4.5.2012 tuto pokutu
manželovi udělila rozhodnutím 0Nt 820/ 2011. Nyní však při doložení
důkazů vědomě mylných rozhodnutí nejvyššího a ústavního soudu ve věci
notifikace zákona o návykových látkách dle manžela uváděla, že se rozhodnutím
nadřízených soudů nemůže protivit.
12. Přestože daná soudkyně věděla, že soudní
znalkyně MUDr. Jana Zmeková z PN Kroměříž v rámci obnovy procesu 2 T
104/2010 uvedla do posudku manžela nepravdivé údaje a nepodepřela své tvrzení o
údajné nepříčetnosti žádným důkazem z doby, kterou měla šetřit, ustanovila
manželovi ochrannou léčbu (nejprve protialkoholní, následně po protestech psychiatrickou),
což v roce 2014 soudem ustanovená lékařka žádala pro nesmyslnost zrušit,
jak je doloženo ve spise.
- nezrušení ochranné léčby
13. Přestože bylo ve spise doloženo sdělení
soudní znalkyně, psychiatry a ošetřující lékařky manžela MUDr. Silvie Musilové,
že v obnovném řízení 2 T 104/2010 dne 6.8.2013, byl manžel vážně nemocný a
nemohl se právně bránit ustanovení ochranné léčby, soudkyně tento fakt zcela
ignorovala.
14. Soudem bylo rovněž ignorováno
vyjádření současné ošetřující lékařky psychiatry MUDr. Dagmar Přikrylové
žádající zrušení ochranné léčby, neboť je zcela nesmyslná a nepatřičná a jak
uvedl soudní znalec Švarc v posudku ve spisu, cituji: „Alibistické
(„kolegiální“) závěry o duševní poruše a z toho plynoucí nepříčetnosti a
následná psychaitrizace jsou pro justici jednodušší než prokazovat
protiprávnost pěstování konopí člověku, který je za jeho oprávněnost ochoten
tvrdošíjně a sofistikovaně bojovat.“
15. Především pakl ale podrobně soudní znalec
MUDr. Jiří Švarc, Ph.D. doložil do spisu nejen neexistenci údajné
schizoafektivní choroby manžela spojené s bludy a paranoiu a jeho údajnou
každoroční 5 měsíční právní nezpůsobilostí se soudit v důsledku záhadné
absence kognitivních funkcí. Doložili jsme do spisu rovněž protokol z veřejného
jednání ve věci přeměny ochranné léčby manžela na ústavní ze dne 14.května 2015
u OS v Olomouc 5 Nt 120/2014, kde daný znalec velmi podrobně rozvinul
sdělení uvedená v posudku, která se diametrálně liší od předchozích
posudků znalců určených OČTŘ a potvrzují sdělení kolegů z výzkumu, lékařů,
vědců, rodiny, nemocných zapojených do výzkumu a řady dalších, kteří od roku
2010 poskytovali manželovi svědectví a reference, včetně primátora Olomouce již
v roce 2010 pro první trestní řízení 2 T 104/2010 – viz spis.
16. Cituji nejzásadnější sdělení znaleckého
posudku MUDr. Jiřího Švarce, PhD.: „..jiný znalec by za daných okolností
žádné důvody pro nepříčetnost neshledal. A na téže straně 15 posudku:
„U Dušana Dvořáka nadále trvá (společenská) nebezpečnost definovaná vysokou
pravděpodobností opakování obdobného protiprávního jednání, pro které bylo
uloženo stávající ochranné léčení Okr. soudem v Prostějově (č.j. 2T
104/2010), tj. nedovolená výroba konopných produktů„ Cituji znalce
MUDr. Jiřího Švarce, PhD. u veřejného jednání ze strany 3 - 7: …ne každý
znalec, abych mluvil za sebe, by shledal Mgr. Dvořáka v době činu nepříčetným a
uvažoval o uložení ochranného léčení. V těch posudcích, respektive třeba
konkrétně v tom posudku MUDr. Zmekové… nevšiml jsem si, že by se některý
znalec zabýval duševním stavem v době činu, což je naprosto zásadní. ….Paní
znalkyně Zmeková se nezabývala tím, jaký byl stav v době činu… a nejsem
úplně přesvědčen o tom, že ochranné léčení je nutné …… nepředpokládám zvýšenou
nebezpečnost ………... K takovým protiprávním činům je podle mě nezbytná závažná
sociální nebo disociální porucha osobnosti nebo závažné poruchy myšlení ve
smyslu schizofrenních bludů a nic takového u Mgr. Dvořáka není přítomno, takže
bez léčby nebo při selhání léčby může dojít znovu přinejhorším k mánii nebo
expanzivnímu myšlení, a k nějakému neuváženému jednání, nikoliv však k tak
společensky závažnému …. nejde o bludné nebezpečné myšlení. Pokud by zde byly
závažné paranoidní bludy, tak by byla pravda, že jsou nedostatečně léčeny, že
může být pacient nebezpečný, a že je potřeba ústavní léčba, ale tak tomu není …
předpokládám protiprávní jednání jedině podle mě zcela nechorobné držení a
pěstování konopí. … rozdíl mezi bludem a tím co již není blud je většinou
naprosto ostrá .. spiritualita není bludem….Není pravda, že ti předchozí
znalci by potvrzovali to, že současně Mgr. Dvořák trpí bludy, protože to jsou
staré znalecké posudky, které poukazují na bludné myšlení, které se objevilo v
roce 2002 …. Tak jak jsem řekl, já bych to neposuzoval jako jednání, které
snižuje trestní odpovědnost… znalec, který navrhoval uložení ochranného
léčení, měl více zvážit, zda čin v roce 2009 byl spáchán, byl motivován chorobně,
což nezvážil.
17. Vrcholem arogance soudkyně pak bylo
podle manžela sdělení odůvodňující nezájem projednat zrušení ochranné léčby tvrzením
soudkyně, že také soudní znalec Švarc navrhoval ambulantní ochrannou léčbu, když jaksi
pozapomněla uvést, že právě soudní znalec Švarc v posudku opakovaně
upozorňuje, že za stávající právní situace, kdy nebyla zpochybněna údajná trestnost
skutku manžela a trest byl „vyměněn“ za
ochranou léčbu, ani ze zákona nemůže – na rozdíl od soudem ustanovené
lékařky - navrhovat zrušení ochranné léčby, byť o tom na veřejném
jednání dostatečně srozumitelně sdělil, že (nejen) on by manželovi žádnou
ochrannou léčbu nenavrhoval.
18. Jak bylo doloženo do spisu a bylo uvedeno
rovněž manželem při veřejném projednávání 26.6.2015, kroměřížská policie i OSZ nezpochybnili
nepravdivost posudku MUDr. Jany Zmekové, na základě kterého byla ustanovena
ochranná léčba, avšak, jak napsali, s ohledem na subsidiaritu trestní
represe žádali i státní zástupci věc řešit civilním řízením a podivovali se,
proč věc manžel řádně neprojednal v obnovném řízení 2 T 104/2010, když přitom
věděli, že manžel byl v dané době velmi vážně nemocný, což je ve spise
doloženo. Ostatně rok 2013 je jediným rokem, kdy manžel nepěstoval cannabis a
nebylo co konfiskovat.
19. Výše i níže uvedené skutečnosti jen
dokládají neoprávněnost soudkyně věc soudit, zvláště pak s vědomím
nepravdivého sdělení soudkyně, že manželovi údajně nešlo ustanovit ochrannou
léčbu dříve než v roce 2012 v řízení které sama vedla, na což znalec
Švarc upozorňoval v posudku (např. řízení 2 T 65/2011 – druhá konfiskace), když
první posudek pro OS Prostějov právě pro toto řízení 2 T 65/2011, které
soudkyně soudila, a současně i pro OS Praha 1, kde byl manžel obžalován rovněž,
byl vyhotoven již více než o rok dříve v roce 2012 (červenec), kdy byl manžel
svým bývalým kolegou MUDr. Bilíkem jako znalcem shledán nepříčetným prvně a znalec
pak (viz spis) písemně potvrdil, že posudek zfalšoval, protože chtěl manžela
ochránit před enormním stresem a že se na tomto znění posudku společně
domluvili, což manžel rezolutně popírá a jeho ústavní stížnosti domáhající
se řádného soudního procesu jsou toho dostatečným důkazem, že by se kdy chtěl
vyvinit z trestních řízení (IV.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a
II.ÚS 289/14). Není proč, když žádný trestný čin nespáchal.
C. nepovolení obnovy
řízení i přes nové skutečnosti
C1. Trestní právo –
společenský prospěch - ústavní garance
20. Soud stejně jako nejvyšší soud se vůbec
nevyrovnal s netrestností skutku dle § 31, odst. 1 trestního zákoníku a
ani žaloba, ani soud nedoložili jeden jediný důkaz, že by snad šlo
společensky prospěšného jednání manžela dosáhnout jakkoliv jinak, než tak, jak
činil. Ostatně soudem zamítnutý svědek Frydrych měl doložit, že i policejní
prezident Lessy tuto právní argumentaci navrhoval při reakci na žádosti o
policejní ochranu.
21. Jak bylo nově doloženo ve spise
v dokumentu „Ministerstvo zdravotnictví zakazuje“, MZ ČR ještě v roce
2015 nemůže žádostem o vydání povolení k výrobě léčiv z cannabis legislativně
vyhovět, přestože jde o hrubý rozpor s garancemi evropského a unijního
práva, viz rozsudek Soudního dvora EU č.j. C‑137/09 (Josemans,
bod 36) a trestním právem vyžadujícím povolení, které však nikdo
nevydává a v roce 2015 je MZ ČR, resp. SUKLem vydáno pouze vítězi tendru
pro pěstovávání vysoceomamného cannabis na kouření (viz §§ 24a) a 24 b), což je
nejen odborně zrůdnost!
22. Jako vždy soud odmítl přizvat žádané svědky - lékaře
(Bém, Hubeňáková, Skřivánek, Matlach ad.), kteří by doložili důkazy, že
nebylo a dodnes není možné dosáhnout společensky prospěšného jednání jinak,
než jak jednal manžel a také, že byly soudem a danou soudkyní způsobeny škody na veřejných
a soukromých rozpočtech a především způsobeny lidské tragedie občanům.
23. Soud ignoroval i to, že měl nově ve
spisu stanovisko předního světového experta doc. Ondřeje Lumíra Hanuše, DrSc.,
že cannabis je jedním z nejbezpečnějších léčiv na světě, nehledě na
fakt vysoké odbornosti manžela a neexistence jediného lékaře v ČR, který
by cannabis vydával, či realizoval výzkumné srovnávací studie (dle složení
cannabis) a znal problematiku specifických reakcí, receptury, vývoj nových
léčiv z cannabis apod.
24. Soudu je přitom známo, že manžel
pravděpodobně jako první na světě publikoval důkazy, že cannabis a mast
z cannabis dle vhodné receptury dokáže zastavit komplikace diabetes včetně
neamputace diabetické nohy (což dnes vědci umí teoreticky vysvětlit, stejně
jako léčbu onkologických onemocnění ad.) a v důsledku konfiskací cannabis
z výzkumnické farmy v letech 2009-2014 bylo v přepočtu např. na
diabetickou nohu zbytečně amputováno přes 10 tisíc končetin diabetiků,
což je roční statistika u této nemoci dle UZIS (MZ ČR) a v přepočtu škoda
pouze a jen na zdravotnických výdajích bez bolestného a sociálních dopadů
na daného občana a jeho rodinu (10.000 x 500.000 Kč - studie zdravotnických
nákladů Diabetologického centra Praha rok po amputaci) nejméně 5 miliard Kč.
25. K netrestnosti skutku manžela byly
soudu rovněž doloženy nové důkazy i k aplikaci netrestnosti dle § 28 trestního
zákoníku při ochranně jeho práv chráněných trestním zákoníkem (vyjádření MUDr.
Přikrylové doporučující užívání cannabis), na což jsem upozornila v závěrečné
řeči již v roce 2010 v řízení 2 T 104/2010.
C2. Právně
závazná zákonná norma měření obsahu THC v cannabis
26. Jak bylo soudu nově doloženo, MV ČR
pod č.j. MV -141097-7/KM-2014 dne 30.1.2015 rozhodlo v rozporu se zákonem o
svobodném přístupu k informacích, že údajně není povinností policie vydat
informaci, kdo, kdy, s jakým číslem jednacím a jakým textem metodického
postupu měření (včetně případné aktualizace) a jakou právní vahou (rozkaz,
usnesení apod.) rozhodl o tzv. doporučeném pracovním postupu policie při měření
obsahu THC v cannabis, takže není nejen ověřitelné, zda vůbec nějaký
takovýto policejní dokument existuje, ale ani, jaký je jeho oficiální text,
když, jak je soudu opakovaně nově dokládáno ve stanoviscích soudních znalců
(Hanuš, Ondra), různé metody a metodické postupy mohou dát zcela odlišné
výsledky měření, což je hrubý rozpor s článkem 39 Listiny základních
práv a svobod, kdy trest může být uložen toliko na základě zákona.
27. Jak bylo do spisu doloženo, MV ČR pod
č.j. MV – 770090- 5/KM-2015 dne 4.6.2015 rozhodlo, že není povinností policie
vydat a mít informace o váhovém množství zkonfiskovaného cannabis dle
definic cannabis dle § 2 zákona o návykových látkách a současně vydávat
rozhodnutí o překročení limitu obsahu THC v daném zkonfiskovaném cannabis
(analogické u všech konfiskací a obvinění v letech 2009 - 2014), což je další
důkaz hrubého porušení článku 39 Listiny základních práv a svobod. Soud zcela
ignoroval fakt, že ministr vnitra byl v této věci v květnu 2015
interpelován olomouckým poslancem Martinem Novotným, exprimátorem Olomouce, viz
jeho vyjádření o odborné garanci manžela ve spisu ze září 2010, ministr však
odmítá na tuto zvůli policie odpovědět a je plánováno projednání předmětné věci
celou Sněmovnou.
28. Soud rovněž odmítl přizvat svědka soudního
znalce doc. Petera Ondru, CSc., přednostu Ústavu soudního lékařství FNO, který
od roku 2011 měří pro výzkum účinné látky v cannabis a jeho produktech (dříve
doc. Hanuš, Hebrejská univerzita) a je čestným členem výzkumu a který společně
s doc. Lumírem Hanušem, DrSc. doložili do spisu podrobné vyjádření,
že odlišné metody a metodické postupy a odlišné definice cannabis mají zcela
odlišné výsledky účinných látek, když bylo soudu současně doloženo, že
policie nemá žádnou právní normu měření obsahu THC v cannabis v době
legality jeho pěstování bez hlášení do 100m2/osobu od 20.5.2004. když bylo
navíc soudu doloženo, že velmi stručný, nepřesný a z definice cannabis dle
zákona o návykových látkách nevyplývající pracovní postup policie (oproti
velmi podrobné unijní právní normě měření a zejména pak metody sběru,
nikoliv vyhodnocení) se policie pokusila propašovat do definice cannabis
pro trestní právo při novelizaci vládní vyhlášky 455/2009 Sb. (v příloze
1.A.1), kterou však právě s ohledem na porušení čl. 39 Listiny zrušil
Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 13/12.
29. Soud rovněž zcela ignoroval důkaz, že
policie díky neexistenci normy měření vyhodnotila u legální odrůdy cannabis
(vzorek číslo dva při čtvrté konfiskaci v roce 2012 a dva vzorky při páté
konfiskaci v roce 2014) nadlimitní obsah, což byl vědomý akt manžela,
kterým chtěl na tuto závažnou skutečnost upozornit.
30. Není možné akceptovat stav, že jsou
lidé omezováni na svobodě a garantovaných právech opakovaným vědomě nezákonným
tvrzením soudu včetně nejvyššího a ústavního, že policie při měření z čehosi
vychází (doprava, doleva, pomalu, dlouze …..?) a ono nedefinované cosi
ani nemusí policie zveřejnit a podložit zákonem (viz čl 39 Listiny), když
výsledky měření mohou být až stonásobně odlišné a určují omezení občanů na
svobodě a základních právech.
31. Soud se rovněž nevyrovnal s skutečností
doložitelnou na důkazech ze spisu na zprávě OKTE, policejní orgány neměřily
obsah THC v cannabis ani dle definice cannabis dle zákona o návykových látkách
uvedené v § 2 písmeno d) „Konopí
(je) kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí (Cannabis) nebo
nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž součástí je vrcholík“ Jak je
doloženo s celou řadou důkazních materiálů v oscanovaných originálech
rovněž na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/,
police nemá cannabis ani zvážen! Jak může být vyvozena trestnost a
překročení limitu THC v cannabis, když chybí základní podmínka pro takové
určení, jako je váha cannabis a namísto toho policie hovoří o jakémsi nedefinovatelném
toxikomanickým materiálu, jež není zákonem nijak definován a nikdo neví, co to
znamená!
32. Jak je doloženo
z měření OKTE, policejní orgány obsah THC v cannabis neměřily ani dle
nejnepříznivější, natož nejpříznivější zákonné definice cannabis na
obsah účinných látek z hlediska subsidiarity trestní represe, což je definice
označená jako „celá nadzemní část rostliny včetně vrcholíků“, jež má
nejmenší obsah účinných látek a v řízení bylo doloženo, že pracujeme i
s kořenem rostliny (např. oční kapky).
33. Soud dosud zcela ignoroval fakt, že k dané
věci poskytl do spisu soudní znalec doc. RNDr. Peter Ondra, CSc. velmi
jednoznačné a dostatečně výkladově obsáhlé stanovisko o důsledcích zcela
odlišných výsledků naměřených hodnot dle definice a metod, stejně tak učinil a
do spisu důkazy na toto téma doložil světoznámý vědec a soudní znalec a rovněž
kolega manžela doc. RNDr. Lumír Hanuš, Dr.Sc, soud však toto jako nové
skutečnosti neuznal, byť zpochybňovaly výroky všech předchozích soudů.
34. Jak je ve spise doloženo, policie nikdy
při konfiskaci neudala váhu A) kvetoucích vrcholíků z jednotlivých vzorků
(stop), ani váhu B) plodonosných vrcholíků, natož aby, jak zákon ukládá,
zvážila C) nadzemní část rostliny včetně kvetoucích (samčích/samičích)
vrcholíků, nebo D) nadzemní část rostliny včetně plodonosných (samičích)
vrcholíků, tzn. zákonné definice cannabis, z nich mělo probíhat
měření THC.
35. Měření obsahu THC v cannabis probíhalo,
jak policie uvedla do spisu, z pár gramů (při zajištění mnoha a mnoha
kilogramů) „toxikomanicky využitelného materiálu“, když takovouto
definici stejně jako tzv. marihuanu žádný zákon nezná, když ten zná toliko
uznané a neuznané odrůdy cannabis zapsané v odrůdových knihách. Jak manžel
i doc. RNDr. Peter Ondra, CSc uvedli, neexistuje bohužel žádná odrůdová kniha
medical cannabis podepřená výzkumem a bylo třeba ji ustanovit (pokusnictví, viz
§ 5, odst. 5 zákona o návykových ve znění do novelizace zákonem č. 50/2013
Sb.).
36. Bylo doloženo do spisu, že pojmem „toxikomanicky
využitelný materiál“ se pravděpodobně myslí květy samičích odrůd cannabis s
vysokým obsahem léčivého kanabinoidu THC. Policie zajišťuje na černém trhu jako
tzv. marihuanu květ samičích odrůd s průměrnou hodnotou cca 15 % THC (výroční
zprávy vlády). Průměr THC v zkonfiskovaném cannabis na naší farmě
v letech 2009-2015 je cca 2-3% THC, avšak s vysokým % kanabinoidu CBD, ale
změřen nezákonným způsobem (k léčbě není potřeba vysoký obsah omamného
THC, ale naopak neomamného CBD).
37. Tzv. doporučený policejní pracovní postup
měření obsahu THC dle ředitele Kriminalistického ústavu uvádí, že se měří
zelená hmota zbavená stonku, větviček a semen, což rovněž postrádá jakékoliv
zákonné oprávnění, stejně jako další sdělení policie, že teprve na vyžádání
policejního orgánu se může obsah THC v cannabis měřit z celé nadzemní části
rostliny, když takto jednat ukládá zákon, respektive definice
cannabis v zákoně o návykových látkách!
38. Jak uvedl doc. RNDr. Peter Ondra, CSc. do
spisu, zkonfiskované rostliny (vzorky) se měly zvážit, homogenizovat a teprve
poté měřit na obsah účinné látky, zvláště pak za situace, když bylo již v první
řízení 2 T 104/2010 doloženo, že pracujeme se všemi částmi rostliny včetně
kořene a v dané době vládní vyhláška 455/2009 Sb. definovala pro trestní
právo v příloze A.1.1. cannabis jako celou rostlinu včetně kořene. To
se rovněž nestalo.
39. Pokud Nejvyšší soud v roce 2015 -
v rozporu s brněnským krajským soudem tvrdícím v roce 2012 stejnou
nepravdu (vše viz spis), že police vychází při měření z normy OSN – tvrdí
a soudkyně tomuto sdělení přitakává, že nově měření vychází z normy EU,
kterou manžel opakovaně připomíná, pak toto není pravdu, protože na
rozdíl od normy EU police neměřila obsah THC
ani v rozmezí jasně definovaného měsíce vzrůstu rostliny, ale
měřila mnohdy i ze sušiny, neměřila z průměru z 60 kusů rostlin
z pole s nejméně 30
cm vrcholíků, ale z pár gramů nedefinované části
rostliny, neměřila vzorek smícháním samčích a samičích odrůd, jak unijní norma
ukládá, i když tyto definované parametry normy EU znala.- viz text
unijní normy a analýza doc. Ondrou uvedená ve spise.
40. Jediným spojovacím článkem policejního
měření s normou EU (vyjdeme-li z posledního rozhodnutí Nejvyššího
soudu11 Tdo 181/2015, který ji prvně uvedl a soud na ni odkazuje) je metodika
kvantitativního a kvalitativního měření obsahu THC ve vzorku cannabis v
laboratoři, avšak to zásadní, co je vzorkem cannabis k měření
obsahu THC, zde policie postupovala v hrubém rozporu se zákonem i
normou EU a neumí vzorek k měření zákonně definovat a zákonnou definici cannabis
zcela ignoruje, byť se definicí cannabis v § 2 stále zcela nepatřičně
zaštiťuje, aby pak v praxi učinila pravý opak! Že takováto státem
tolerovaná vágnost a ignorování zákona nahrává kriminálním strukturám
v řadách policie jistě netřeba zdůrazňovat, ostatně cca 25 kg cannabis uvedeného
v obžalobě pro toto řízení (z 800 více než 2 metrových rostlin, tzn. cca 30 gramů na rostlinu!!!)
při skutečném váhovém objemu nejméně 10 x tolik je toho dostatečným důkazem,
který se však nesmí vyšetřovat, protože si to soud ani SZ nepřeje.
C3. Výroba a výzkum cannabis
- ústavní garance
41. Soud včetně nejvyššího a ústavního zcela
ignoroval fakt, že pokud by jednání manžela nebylo legální, byly by porušeny
ústavní garance práva na život, zdraví, vědecký výzkum, osobní a rodinný život
a byly by porušeny další články Listiny práv a svobod včetně článku 23, který
ukládá nejen právo, ale i povinnost vzepřít se nezákonnému jednání státních
orgánů, viz rovněž § 150 trestního zákoníku – neposkytnutí pomoci. Nehledě na doloženou judikaturu, že takové
jednání nelze trestat pro neexistenci společenské nebezpečnosti
42. Soudu byly navíc doloženy důkazy a citace
zákona o návykových látkách, že teprve nenotifikovaný zákon č. 50/2013 Sb.
(cannabis do lékáren) změnil limit obsahu THC pro pokusnické bádaní a
průmyslové využití dle § 5, odst. 5 zákona návykových látkách, které
nevyžadovalo žádné povolení na zacházení s cannabis bez limitu THC.
S ohledem na kapitolu výše a obžaloby mne i manžela nikoliv za pěstování
cannabis či šíření toxikomanie, ale za výrobu drog z cannabis potenciálně
využitelných k toxikomanii, je tvrzení soudu o nemožnosti aplikace
ustanovení dle § 5, odst. 5 zcela v platném znění nemístná a především
jakkoli nezdůvodněná souladu s prameny práva a Úmluvou o lidských právech a dalšími
mezinárodnímu závazky jako Úmluva o právech zdravotně postižených, když rizika cannabis
jsou naprosto bagatelní a sama OSN již nyní veřejně prohlašuje, že je uvedení
cannabis v seznamu nebezpečných látek odborně neudržitelné a v březnu
2016 musí ve Vídni na jednání OSN dojít k rekodifikaci. Naprosto
nesmyslné tvrzení soudů, že cannabis je škodlivinou trpí naprostou důkazní
nouzí, stejně jako alibistické ničím nepodložené tvrzení, že cannabis mohl být zneužit k toxikomanský
účelům a stát má povinnost chránit občany před sebou samými. Trest musí
být soudem doložen a podepřen důkazy o spáchání trestného činu, nikoliv
hypotetizovat, že snad by mohlo býti něco někdy jako trestný čin činěno, když
jediným zločinem s dostatečně doloženými důkazy ve spisu je jednání orgánů
činných v trestním řízení včetně soudů, když způsobené škody a především
lidské tragedie jsou dostatečně svědecky doloženy.
43. Cituji § 5, odst. 5 zákona návykových
látkách tehdy platném znění do 1.4.2013: Povolení se nevyžaduje pro „získávání,
skladování, zpracování a distribuci konopí k účelům pokusnickým a
průmyslovým“, když navíc Edukativní konopná klinika měla v osobě jednoho ze
tří zřizovatelů (Ateliér ALF,o.s.)
všechny potřebné živnostenské oprávnění k průmyslové výrobě a na
pokusnictví nebylo možné živnostenské oprávnění získat.
C.4. Zákon o
návykových látkách jako technický předpis
44. Soud bez jakéhokoliv odůvodnění rovněž
vždy odmítl (od roku 2010) přizvat svědka Mgr. Thomase Műllera, experta na
unijní právo, přestože byl opakovaně doložen důkaz, že jde o porušení práva EU.
Soud měl nově doložené do spisu: právní analýza Cannabis is The Cure,
z.s. z českého a unijního práva, stanovisko Parlamentního institutu č.j.
0590P k notifikaci zákona o návykových látkách, že zákon o návykových látkách a
zákon o léčivech jsou technickým předpisem a podléhají notifikaci dle
povinnosti Směrnice 98/34/ES, stejně tak ignoroval stanovisko UNMZ jako
vrcholového orgánu ke Směrnici 98/34/ES ze dne 12.9.2014 č.j. 08780/5000/2014,
č.j. 02296/1200/2015-002 ze dne 2.3. 2015 a 02583/1001/2015-002
ze dne 20.3.2015 potvrzující, že zákon o návykových látkách měl být ve věci
výroby cannabis notifikován u Evropské komise a je technickým předpisem,
stanovisko MZ ČR č.j. MZDR 64818/2014/TIS ze dne 9.1.2015 a MZDR 40243/2013 ze
dne 7.11.2013 potvrzující, že zákonná ustanovení s povahou
technického předpisu zákona o návykových látkách byla notifikována
dle povinnosti směrnice 98/34 ES až novelou zákona č. 273/2013 Sb.
s platností od 1.1.2014 čili až 9 let po vstupu ČR do EU, když byly – jak
uvedl také UNMZ - notifikovány pouze a jen ustanovení §§ 8 a 5,odst. 5. zákona o
návykových látkách, aniž by byly notifikovány předmětná ustanovení technických
předpisů výroby cannabis v §§ 8 a 5,odst. 5. v klíčových novelizacích
v roce 2008 novelou č. 141/2009 Sb. a v roce 2012 novelou č. 50/2013
Sb. Bylo doloženo, že vůbec nebyly notifikovány novelizace technických
předpisů výroby cannabis a jeho produktů dle §§ 15, písm. e), 24a), 24b) a 29
zákona o návykových látkách, viz veřejná databáze TRIS.
45. Soud dosud vždy zcela ignoroval opakovaně
dokládaný fakt, že exekutiva vyvrátila vědomě mylné tvrzení krajského, nejvyššího
a ústavního soudu v prvním trestním řízení a stejně tak je vědomě
pomýlené rozhodnutí nejvyššího soudu11 Tdo 181/2015 (vždy na straně 11), že
zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá notifikaci. Bylo
tak hrubě porušeno právo na spravedlivý proces a zákonného soudce, neboť
nejvyšší soud odmítl položit předběžné otázky Soudnímu dvoru EU.
46. Jak bylo již v roce 2010 soudu
doloženo, nenotifikovaný předpis je v souladu s ustálenou judikaturou
Soudního dvora EU nevymahatelný a na manžela není možno hledět jako na osobu
jednající neoprávněně, tzn. bez příslušného povolení.
47. Tvrzení soudu, že se s danou
problematikou již dříve nejvyšší a ústavní soud vyrovnal tak vzhledem
k doloženým skutečnostem a jednoznačným důkazům exekutivy a reálnou praxí
států EU (viz databáze TRIS) postrádá jakýkoliv reálný základ a je jen
alibistickým úhybným a účelovým manévrem, jak se vyhnout řešení palčivého
problému spojeného s miliardovými výdaji ze státního rozpočtu díky
(vědomým) chybám exekutivy, kdy na rozpory s mezinárodním právem manžel
upozorňoval již v roce 2005, kdy podal na zástupce státních orgánů první
trestní oznámení,. viz http://pavel-zeman.blogspot.cz/
48. Soud je žádán, aby na základě výše
uvedeného doložení porušení unijního práva v souladu s § 9 a) trestního řádu položil
tyto předběžné otázky Soudnímu dvoru EU, které jsou číslovány samostatně a
uvedeny rovněž v angličtině jako jednacím jazyku SDEU.
Předběžné otázky Soudnímu
dvoru EU
1. Je třeba čl. 267 odst. 3
Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího
soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské
unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to
na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011 a 11 Tdo 181/2015, pozn. a také tvrzení Ústavního soudu č.j. II. ÚS
664/12, IV.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13, II.ÚS 289/14, Evropského soudu pro
lidská práva č.j. 66981/12, 79490/13, 20049/14, 47921/14 a Evropské komise CHAP
(2012) 00282 a
(2014) 03930), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství,
konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?
2. Představuje § 29 zákona č.
167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k
účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu,
kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné
je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č.
362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl.
8 a 9
směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve
věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
3. Je třeba v roce 2009 novelizované
nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis
„Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu
delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1)
ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení
jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách
cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená
v citovaném unijním přepisu?
4. Představuje § 5 odst. 5 zákona
č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č.
50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným
(pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny
tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve
smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že
dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné
ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
5. Představuje § 8 odst. 1 zákona
č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu,
kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim,
kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se
změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve
smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že
dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné
ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
6. Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES
vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle
odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je
vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování,
přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s
obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny
požadavky na jakost léčebného cannabis?
7. Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že
požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení),
technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž
s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské
komisi v souladu s čl. 8
a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku
Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod
55?
8. Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že
požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno
Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11
směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení
nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES,
nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
9. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání
vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č.
167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto
vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis,
které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované
k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití
než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných
odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití
je naopak zakázáno?
10. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní
dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal
přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a
výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní
úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného
z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní
sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či
dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
11.
Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách
tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým
přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto
možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č.
167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1
odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané
ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné
ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
Preliminary questions to European Court of Justice
1)
Does article 267 par. 3 of the Treaty on the Functioning of the European
Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from taking
action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant permission
to pose preliminary questions to the European Court of Justice regarding the
unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive
Substances (Zákon
o návykových látkách, henceforth Addictive Substances
Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court (ref. No. 8 Tdo
1231/2011 a 11
Tdo 181/2015, note. also claims of the Czech Constitutional Court
ref. No. II. ÚS 664/12, IV. ÚS 4859/12, II. ÚS 289/14, European Court of Human
Rights ref. No. 66981/12, 79490/13, 20049/14, 47921 and European Commission
CHAP (2012) 00282 and (2014) 03930) that the Addictive Substances Act
transposes a legal provision of the European Community, specifically an EC
directive, which however must not be transposed.
2)
Given that following Act 362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive
Substances Act, the legal regime of growing hemp for research (experimental)
and industrial purposes has shifted from regime under which growing hemp was
not allowed without prior notice to authorities to regime under which growing
hemp without prior notice to authorities is allowed up to a growing area of 100m2
per person, does § 29 of the Addictive Substances Act represent a technical
regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is
it thus, considering that this clause has not been notified to the European
Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
3)
Does the European Commission regulation (EC) No. 1122/2009 for determining of
narcotic and non-narcotic hemp varieties following the “Community method for
quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties”
(Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as
preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol content in
hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in the
regulation from being enacted?
4)
Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in
the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since its
amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll. establishes a new THC content
threshold for research (experimental) and industrial purposes, up to 0, 3 % THC
content, and is it thus, since the clause has not been notified to the European
Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
5)
Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in
the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since it changes
the legal regime of manipulation with addictive substances from regime under
which licences for manipulation with addictive substances could not applied for
to a regime under which licences for manipulation can be applied for in
accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive
Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been
notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the
directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of
Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
6)
Does art. 9 of the directive 98/34/EC have to be interpreted as preventing the
passing of a regulation without delay for urgent reasons according to art. 7 of
the directive for national regularization such as Decree No. 221/2013 Coll.
which states the conditions for prescription, preparation, dispensing and use
of individually prepared pharmaceutical agents (CZ), which states the
requirements for the properties of medicinal hemp?
7)
Does art. 24a of the Addictive Substances Act represent a regulation in the
sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it establishes the
requirement of having a licence for growing hemp and is it thus, since the
clause has not been notified to the European Commission in accordance with art.
8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the
European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
8)
Does art. 24b of the Addictive Substances Act represent a regulation in the
sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it requires that
all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug Control and is
it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in
accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in
terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
9)
Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union
have to be interpreted as estopping national regulation such as Act No.
378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree No.
221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the
properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the
Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably
less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or
imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic
methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal
use?
10)
Considering the findings of the European Court of Justice in C-137/09 Josemans,
which explicitly state the admissibility of using narcotic substances such as
hemp for medical and research purposes, does article No. 34 of the Treaty on
the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping
national regulation which only allows the use of medically unsuitable hemp
(imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and under
legal sanctions prohibits all growing, research and use of other (nationally
produced or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal
purposes?
11)
Does art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in the
sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it changes the
legal regime of separation substances from hemp for research and medical
purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may be
allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive
Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the
European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
V Olomouci 28.června 2015
Radomíra Dvořáková
