Stížnost na nepovolení obnovy prvního procesu 2 T 104/2010



Radomíra Dvořáková, narozena 18.5.1963,  Tylova 963/2, 779 00 Olomouc

Okresní soud (dále jen soud)
Havlíčkova 3639/16A
796 01 Prostějov
č.j. 2 T 104/2010

Věc: Stížnosti na usnesení 2 T 104/2010 ze dne 26.6.2015 podaná ve věci
A)     nevyloučení se soudu, resp. předsedkyně senátu pro hrubou podjatost a střet zájmů
B)    nezrušení ochranné léčby manžela ustanovené na zfalšovaném posudku
C)    nepovolení obnovy řízení a  opětovné nepovolení provedení důkazních návrhů

Úvodem
      1.     Judikát Nejvyššího soudu o netrestnosti cannabisterapie byl přijat dne 30.1.2008, sp. zn. 3 T do 52/2008 (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008). Manžel stěžovatelky od roku 2000 marně žádal MZ ČR jako fyzická a od roku 2008 jako jednatel právnických osob o vydání povolení k výzkumu a výrobě produktů cannabis. Jak je doloženo ve spise v dokumentu „Ministerstvo zdravotnictví zakazuje“ a uvedeno rovněž v sekci Dokumenty a studie na http://www.konopijelek.cz/, MZ ČR ještě v roce 2015 nemůže žádostem o vydání povolení legislativně vyhovět, přestože jde o hrubý rozpor s garancemi evropského a unijního práva, viz rozsudek Soudního dvora EU č.j. C‑137/09 (Josemans, bod 36)
     
2.     Dne 21.3.2008 zveřejnila stěžovatelka se svým manželem za podpory vědců, lékařů, umělců ad. výzkum  „Konopí je lék“, a současně společně podali první legislativní návrh pro připravovaný trestní zákoník, jak dostupnost cannabisterapie a nezbytného výzkumu cannabis (zejména srovnávací studie) řešit v souladu s mezinárodními závazky, ústavními garancemi a civilizovaným právem. Manžel stěžovatelky je vedoucím mezinárodního právního, přírodovědného a národohospodářského výzkumu Cannabis is The Cure/Konopí je lék, zakladatelem stejnojmenných odborných společností a edukativních konopných klinik s referencemi rektorů univerzit, expertů, úřadů a je oceněn řadou českých a zahraničních cen včetně ceny české vlády (2009) za vzdělávání v léčbě cannabis, opakovaně doložil úspěch a bezpečnost cannabisterapie u řady vážných a smrtelných onemocnění, přednášel na konferencích a turné, vybudoval kliniku, publikoval atd., viz reference na http://dusan-dvorak.eu/
     
3.     V letech 2009 – 2014 zkonfiskovala Policie ČR se souhlasem OS Prostějov na výzkumnické farmě stěžovatelky cca 3 tisíce rostlin cannabis a cca 10 kg produktů cannabis. Stěžovatelka, resp. její manžel byl za zkonfiskované majetky vždy obžalován dle § 283 trestního zákoníku, v případě první konfiskace, která je předmětem tohoto řízení, byla stěžovatelka s manželem obžalována dle § 187 trestního zákona. V případě první konfiskace byl manžel Okresním soudem v Prostějově (2 T 104/2010) a odvolacím Krajským soudem v Brně podmíněně odsouzen (3 To 25/2011), když bylo opakovaně doloženo (i smluvně a svědecky), že cannabis byl určen pro členy výzkumu a byl majetkem nevládních organizací podílejících se na výzkumu. Stěžovatelka byla osvobozena, ale nebyla odškodněna ani odvolacím krajským soudem.
     
4.     Po prvním doložení právní argumentace manžela nejvyššímu soudu, který dovolání  – bez vyrovnání se s doloženou právní argumentací - odmítl a v rozporu s čl. 267 odst. 3 s vědomě právně vadnou argumentací, že zákon o návykových látkách transponuje Nařízení ES, která se však transponovat nesmí, nepoložil předběžné otázky Soudnímu dvoru EU (podrobná ústavní stížnost s návrhem na zrušení § 283 – 286 trestního zákoníku byla bez odůvodnění odmítnuta,  viz 8 Tdo 1231/2011 a II. ÚS 664/12), zahájila ČR Okresním soudem v Olomouci s manželem řízení o omezení jeho právní způsobilosti (39 Nc 1631/2012) a začala měnit právní normy, kterými se manžel právně bránil (definice cannabis pro trestní řízení v novelizaci vyhlášky č. 455/2009 Sb., novelizace znění § 5, odst. 5 zákona o návykových látkách pro zacházení s cannabis bez povolení, notifikace zákona o návykových látkách č. 2012/329/CZ při novelizaci zákonem č. 273/2013 Sb.). Řízení o omezení právní způsobilosti probíhalo i přes protesty rodiny, lékařů, kolegů, soudních znalců i protestní dopis emeritního rektora Univerzity Palackého profesora Josefa Jařaba. Desítky známých Olomoučanů a nevládních organizací od roku 2012 žádají ministry spravedlnosti o prošetření opakovaného porušení zákona v neprospěch manžela a navrhli mu udělit Cenu města Olomouce, viz http://podporujeme.blogspot.cz/ - signatářem stížnosti ministrovi byla rovněž emeritní rektorka profesorka Jana Mačáková, která společně s dalšími od roku 2008 pravidelně podává legislativní návrhy (3), které manžel zpracoval, viz http://cena-olomouc-cannabis.blogspot.cz/ . Stávající právní úprava je nejhorší od roku 1989, občan má alternativu konfiskaci majetků a trestní řízení, nebo extrémní bohatství, kdy si může (jako nevzdělaný) dovolit platit měsíčně 10 tisíc Kč za kouření tzv. léčebného konopí ze 4 nezákonně monopolizovaných holandských genetik cannabis, masti, čípky, spray, kapky atd. poslanci nenotifikovaným zákonem č. 50/2013 Sb. vyrábět zakázali, nebo mít 25 tisíc Kč měsíčně za inhalaci spreje z cannabis (Sativex). Dodávám, že na mylné rozhodnutí Nejvyššího soudu Tdo 1231/2011,  kdy Ústavní soud  II. ÚS 664/12 stížnost odmítl, aniž své rozhodnutí jakkoliv, natož řádně zdůvodnil (pouze napsal, že se s NS ztotožňuje), následně vždy nejen Ustavní soud na tato rozhodnutí odkazoval, aniž se vyrovnal s doloženou právní argumentací, viz IV.ÚS 4859/12,  II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14. Dodejme, že tuto vědomou justiční korupci ještě prohloubil a posílil Nejvyšší soud v řízení o zabrání majetku ze druhé konfiskace 11 Tdo 181/2015, kdy opětovně nepoložil předběžné otázky Soudnímu dvoru EU s naprosto neodůvodněným usnesením k řadě napadaných skutečností, jak je ostatně uvedeno níže. Nejvyšší soud opět s vědomě nepravdivou argumentací, že je cannabis prekurzorem a podobnými nesmyslnými a nepravdivými výroky jako je transpozice Nařízení ES do zákona obhajoval, že zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nemusí být notifikován u Evropské komise, což exekutiva vyvrátila notifikací č. 2012/329/CZ a bylo i v roce 2010 vyvráceno veřejnou databází TRIS a podrobnou analýzou práva EU, viz spis a dokument ZoNL jako technický předpis,  rovněž na www.konopijelek.cz sekce Dokumenty a studie a důkazní listiny na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/  
     
5.     V případě páté konfiskace (2014) dosud nepadlo žádné rozhodnutí, natož obvinění – 9 měsíců po konfiskaci dne 3.9.2014.
     
6.     Před konfiskací v roce 2012 byl OČTŘ zakázán vyšetřovací pokus žádaný v souladu s trestním řádem, který by doložil mylné metody měření obsahu THC v cannabis policií, aby následně policie vyhodnotila u zkonfiskovaného vzorku číslo dva legálního cannabis (Finola) dvojnásobné překročení limitu a při konfiskaci 2014 u legální odrůdy Carmagnola trojnásobné překročení přísnějšího unijního limitu THC v cannabis měřeného dle Nařízení ES č. 1122/2009, příloha 1.
     
7.     Ve všech trestních řízeních kromě prvního byly žaloby proti manželovi staženy, neboť znalci určení orgány činnými v trestním řízení uvedli vědomou nepravdu, že manžel nebyl v době skutku od dubna do září, kdy roste cannabis, trestně odpovědný (vymizelé rozlišovací a ovládací funkce-nepříčetnost), zřejmě světově ojedinělá diagnóza. Následně totéž určení (odnětí trestu z důvodu nepříčetnosti) padlo i v případě první konfiskace v rámci obnovy řízení  2 T 104/2010 z podnětu OSZ Prostějov a manželovi byla v době jeho vážné nemoci, kdy se nemohl právně bránit, jak je doloženo ve spisu sdělením soudná znalkyně MUDr. Silvie Musilové, ustanovena ochranná ambulantní léčba (6.8.2013) a došlo k zrušení viny a trestu v případě první konfiskace v roce 2009 (2 T 104/2010), a to z důvodu údajně vymizelých rozlišovacích a ovládacích schopností manžela v roce 2009, kdy získal v daný rok 2 zahraniční a jednu českou vládní cenu, otevřel první odborné pracoviště Edukativní konopné kliniky v Praze, vydal knihu, zapojil do výzkumu lékaře, vyúčtoval řádně pod auditem EU granty atd.
     
8.     Manžel se vždy ve všech řízeních domáhal řádného projednání věci nejvyšším a ústavním soudem, vedl v této věci dvě neúspěšná řízení u Evropské komise odmítající předat Soudnímu dvoru EU žalobu na ČR za porušení unijního práva, dále podal sedm stížností u Evropského soudu pro lidská práva, který stížnosti na porušení evropského a unijního práva po roce a půl projednávání jejich právní přípustnosti odmítl bez zdůvodnění projednat i při doložení porušení čl. 2 a 3 Úmluvy o lidských právech, stejně jako ústavní soud, přestože byly doloženy důkazy o záhadných úbytcích zkonfiskovaného cannabis a písemná dobrozdání lékařů včetně soudních znalců, že konfiskacemi cannabis z výzkumnické farmy byly orgány činnými v trestním řízení způsobeny ublížení na zdraví občanů včetně těžkých ublížení na zdraví a těžkých ublížení na zdraví s následkem smrti s charakterem jednání OČTŘ naplňujícím ustanovení zločinu dle §149 trestního zákoníku v odstavci 4, resp. 401 trestního zákoníku viz spis a též  - např. soudní znalec MUDr. Radek Matlach a další, rovněž  doloženo na http://soudniznalec.blogspot.cz/

  1. Podjatost a střet zájmů předsedkyně senátu (soudkyně)

9. Daná soudkyně nepředala v prvním trestním řízení 2 T 104/2010 na přelomu roku 2010/2011 advokátu manžela ani manželovi odvolání obžaloby a ten byl bez znalosti textu odvolání OSZ odvolacím krajským soudem odsouzen, KS Brno 3 To 25/2011. Stejně tak daná soudkyně od roku 2010 nikdy nepovolila žádné žádané svědky, přestože jejich svědectví  a argumentace jednoznačně dokládala netrestnost  skutku manžela a neoprávněnost všech konfiskací a trestních řízení, rovněž tak vyvracející zcela vědomé mylné tvrzení nejvyššího a ústavního soudu.

10. Daná soudkyně soudící všechny výše uvedené konfiskace výzkumnické farmy způsobila nedbalostí (následně vědomě) společně s OČTŘ zločiny proti lidskosti, jak je doloženo ve spise na stanoviscích a svědectvích lékařů i nemocných včetně soudního znalce MUDr. Radka Matlacha a je tedy zcela vyloučené, aby byla nestranná, když z osvobozujícího rozhodnutí by vedla přímá cesta k jejímu obvinění za trestné činy uvedené v bodě 8. Dodejme, že daná soudkyně věděla a je uvedeno rovněž ve spise, že když dalo policejní prezidium v červnu 2011 vyšetřovat záhadné úbytky zkonfiskovaného majetku v policejních skladech a způsobené zločiny proti lidskosti (2 T 104/2010 a 2 T 65/2011),  OSZ Prostějov a následně KSZ Brno toto zakázalo prošetřovat (je právě vyšetřováno pod dozorem VSZ v Olomouci).

11. Daná soudkyně nerespektovala závazné stanovisko Nejvyššího soudu uvedené v poslední větě rozhodnutí 3 Tz 1/2012, že nemůže udělit 10 tis. Kč pokutu za údajně špatnou písemnou omluvu z výslechu manžela u policejního orgánu v řízení o druhé konfiskaci 2 T 65/2011, soudkyně však bez možnosti odvolání a opravného prostředku 4.5.2012 tuto pokutu manželovi udělila rozhodnutím 0Nt 820/ 2011. Nyní však při doložení důkazů vědomě mylných rozhodnutí nejvyššího a ústavního soudu ve věci notifikace zákona o návykových látkách dle manžela uváděla, že se rozhodnutím nadřízených soudů nemůže protivit.

12. Přestože daná soudkyně věděla, že soudní znalkyně MUDr. Jana Zmeková z PN Kroměříž v rámci obnovy procesu 2 T 104/2010 uvedla do posudku manžela nepravdivé údaje a nepodepřela své tvrzení o údajné nepříčetnosti žádným důkazem z doby, kterou měla šetřit, ustanovila manželovi ochrannou léčbu (nejprve protialkoholní, následně po protestech psychiatrickou), což v roce 2014 soudem ustanovená lékařka žádala pro nesmyslnost zrušit, jak je doloženo ve spise.
  1. nezrušení ochranné léčby

13. Přestože bylo ve spise doloženo sdělení soudní znalkyně, psychiatry a ošetřující lékařky manžela MUDr. Silvie Musilové, že v obnovném řízení 2 T 104/2010 dne 6.8.2013, byl manžel vážně nemocný a nemohl se právně bránit ustanovení ochranné léčby, soudkyně tento fakt zcela ignorovala.
     
14. Soudem bylo rovněž  ignorováno vyjádření současné ošetřující lékařky psychiatry  MUDr. Dagmar Přikrylové žádající zrušení ochranné léčby, neboť je zcela nesmyslná a nepatřičná a jak uvedl soudní znalec Švarc v posudku ve spisu, cituji: „Alibistické („kolegiální“) závěry o duševní poruše a z toho plynoucí nepříčetnosti a následná psychaitrizace jsou pro justici jednodušší než prokazovat protiprávnost pěstování konopí člověku, který je za jeho oprávněnost ochoten tvrdošíjně a sofistikovaně bojovat.“ 
     
15.  Především pakl ale podrobně soudní znalec MUDr. Jiří Švarc, Ph.D. doložil do spisu nejen neexistenci údajné schizoafektivní choroby manžela spojené s bludy a paranoiu a jeho údajnou každoroční 5 měsíční právní nezpůsobilostí se soudit v důsledku záhadné absence kognitivních funkcí. Doložili jsme  do spisu rovněž protokol z veřejného jednání ve věci přeměny ochranné léčby manžela na ústavní ze dne 14.května 2015 u OS v Olomouc 5 Nt 120/2014, kde daný znalec velmi podrobně rozvinul sdělení uvedená v posudku, která se diametrálně liší od předchozích posudků znalců určených OČTŘ a potvrzují sdělení kolegů z výzkumu, lékařů, vědců, rodiny, nemocných zapojených do výzkumu a řady dalších, kteří od roku 2010 poskytovali manželovi svědectví a reference, včetně primátora Olomouce již v roce 2010 pro první trestní řízení 2 T 104/2010 – viz spis.
     
16. Cituji nejzásadnější sdělení znaleckého posudku MUDr. Jiřího Švarce, PhD.: „..jiný znalec by za daných okolností žádné důvody pro nepříčetnost neshledal.  A na téže straně 15 posudku: „U Dušana Dvořáka nadále trvá (společenská) nebezpečnost definovaná vysokou pravděpodobností opakování obdobného protiprávního jednání, pro které bylo uloženo stávající ochranné léčení Okr. soudem v Prostějově (č.j. 2T 104/2010), tj. nedovolená výroba konopných produktů„  Cituji znalce  MUDr. Jiřího Švarce, PhD. u veřejného jednání ze strany 3 - 7: …ne každý znalec, abych mluvil za sebe, by shledal Mgr. Dvořáka v době činu nepříčetným a uvažoval o uložení ochranného léčení. V těch posudcích, respektive třeba konkrétně v tom posudku MUDr. Zmekové… nevšiml jsem si, že by se některý znalec zabýval duševním stavem v době činu, což je naprosto zásadní. ….Paní znalkyně Zmeková se nezabývala tím, jaký byl stav v době činu… a nejsem úplně přesvědčen o tom, že ochranné léčení je nutné …… nepředpokládám zvýšenou nebezpečnost ………... K takovým protiprávním činům je podle mě nezbytná závažná sociální nebo disociální porucha osobnosti nebo závažné poruchy myšlení ve smyslu schizofrenních bludů a nic takového u Mgr. Dvořáka není přítomno, takže bez léčby nebo při selhání léčby může dojít znovu přinejhorším k mánii nebo expanzivnímu myšlení, a k nějakému neuváženému jednání, nikoliv však k tak společensky závažnému …. nejde o bludné nebezpečné myšlení. Pokud by zde byly závažné paranoidní bludy, tak by byla pravda, že jsou nedostatečně léčeny, že může být pacient nebezpečný, a že je potřeba ústavní léčba, ale tak tomu není … předpokládám protiprávní jednání jedině podle mě zcela nechorobné držení a pěstování konopí. … rozdíl mezi bludem a tím co již není blud je většinou naprosto ostrá .. spiritualita není bludem….Není pravda, že ti předchozí znalci by potvrzovali to, že současně Mgr. Dvořák trpí bludy, protože to jsou staré znalecké posudky, které poukazují na bludné myšlení, které se objevilo v roce 2002 …. Tak jak jsem řekl, já bych to neposuzoval jako jednání, které snižuje trestní odpovědnost… znalec, který navrhoval uložení ochranného léčení, měl více zvážit, zda čin v roce 2009 byl spáchán, byl motivován chorobně, což nezvážil.

17. Vrcholem arogance soudkyně pak bylo podle manžela sdělení odůvodňující nezájem projednat zrušení ochranné léčby tvrzením soudkyně, že také soudní znalec Švarc navrhoval  ambulantní ochrannou léčbu, když jaksi pozapomněla uvést, že právě soudní znalec Švarc v posudku opakovaně upozorňuje, že za stávající právní situace, kdy nebyla zpochybněna údajná trestnost skutku manžela a trest  byl „vyměněn“ za ochranou léčbu, ani ze zákona nemůže – na rozdíl od soudem ustanovené lékařky - navrhovat zrušení ochranné léčby, byť o tom na veřejném jednání dostatečně srozumitelně sdělil, že (nejen) on by manželovi žádnou ochrannou léčbu nenavrhoval.

18. Jak bylo doloženo do spisu a bylo uvedeno rovněž manželem při veřejném projednávání 26.6.2015, kroměřížská policie i OSZ nezpochybnili nepravdivost posudku MUDr. Jany Zmekové, na základě kterého byla ustanovena ochranná léčba, avšak, jak napsali, s ohledem na subsidiaritu trestní represe žádali i státní zástupci věc řešit civilním řízením a podivovali se, proč věc manžel řádně neprojednal v obnovném řízení 2 T 104/2010, když přitom věděli, že manžel byl v dané době velmi vážně nemocný, což je ve spise doloženo. Ostatně rok 2013 je jediným rokem, kdy manžel nepěstoval cannabis a nebylo co konfiskovat.

19. Výše i níže uvedené skutečnosti jen dokládají neoprávněnost soudkyně věc soudit, zvláště pak s vědomím nepravdivého sdělení soudkyně, že manželovi údajně nešlo ustanovit ochrannou léčbu dříve než v roce 2012 v řízení které sama vedla, na což znalec Švarc upozorňoval v posudku (např. řízení 2 T 65/2011 – druhá konfiskace), když první posudek pro OS Prostějov právě pro toto řízení 2 T 65/2011, které soudkyně soudila, a současně i pro OS Praha 1, kde byl manžel obžalován rovněž, byl vyhotoven již více než o rok dříve v roce 2012 (červenec), kdy byl manžel svým bývalým kolegou MUDr. Bilíkem jako znalcem shledán nepříčetným prvně a znalec pak (viz spis) písemně potvrdil, že posudek zfalšoval, protože chtěl manžela ochránit před enormním stresem a že se na tomto znění posudku společně domluvili, což manžel rezolutně popírá a jeho ústavní stížnosti domáhající se řádného soudního procesu jsou toho dostatečným důkazem, že by se kdy chtěl vyvinit z trestních řízení (IV.ÚS 4859/12,  II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14). Není proč, když žádný trestný čin nespáchal.

C. nepovolení obnovy řízení i přes nové skutečnosti

C1. Trestní právo – společenský prospěch - ústavní garance
     
20. Soud stejně jako nejvyšší soud se vůbec nevyrovnal s netrestností skutku dle § 31, odst. 1 trestního zákoníku a ani žaloba, ani soud nedoložili jeden jediný důkaz, že by snad šlo společensky prospěšného jednání manžela dosáhnout jakkoliv jinak, než tak, jak činil. Ostatně soudem zamítnutý svědek Frydrych měl doložit, že i policejní prezident Lessy tuto právní argumentaci navrhoval při reakci na žádosti o policejní ochranu.

21. Jak bylo nově doloženo ve spise v dokumentu „Ministerstvo zdravotnictví zakazuje“, MZ ČR ještě v roce 2015 nemůže žádostem o vydání povolení k výrobě léčiv z cannabis legislativně vyhovět, přestože jde o hrubý rozpor s garancemi evropského a unijního práva, viz rozsudek Soudního dvora EU č.j. C‑137/09 (Josemans, bod 36) a trestním právem vyžadujícím povolení, které však nikdo nevydává a v roce 2015 je MZ ČR, resp. SUKLem vydáno pouze vítězi tendru pro pěstovávání vysoceomamného cannabis na kouření (viz §§ 24a) a 24 b), což je nejen odborně zrůdnost!
     
22.  Jako vždy  soud odmítl přizvat žádané svědky - lékaře (Bém, Hubeňáková, Skřivánek, Matlach ad.), kteří  by doložili důkazy, že nebylo a dodnes není možné dosáhnout společensky prospěšného jednání jinak, než jak jednal manžel a také, že byly soudem  a danou soudkyní způsobeny škody na veřejných a soukromých rozpočtech a především  způsobeny lidské tragedie občanům.
     
23. Soud ignoroval i to, že měl nově ve  spisu stanovisko předního světového experta doc. Ondřeje Lumíra Hanuše, DrSc., že cannabis je jedním z nejbezpečnějších léčiv na světě, nehledě na fakt vysoké odbornosti manžela a neexistence jediného lékaře v ČR, který by cannabis vydával, či realizoval výzkumné srovnávací studie (dle složení cannabis) a znal problematiku specifických reakcí, receptury, vývoj nových léčiv z cannabis apod.
     
24. Soudu je přitom známo, že manžel pravděpodobně jako první na světě publikoval důkazy, že cannabis a mast z cannabis dle vhodné receptury dokáže zastavit komplikace diabetes včetně neamputace diabetické nohy (což dnes vědci umí teoreticky vysvětlit, stejně jako léčbu onkologických onemocnění ad.) a v důsledku konfiskací cannabis z výzkumnické farmy v letech 2009-2014 bylo v přepočtu např. na diabetickou nohu zbytečně amputováno přes 10 tisíc končetin diabetiků, což je roční statistika u této nemoci dle UZIS (MZ ČR) a v přepočtu škoda pouze a jen na zdravotnických výdajích bez bolestného a sociálních dopadů na daného občana a jeho rodinu (10.000 x 500.000 Kč - studie zdravotnických nákladů Diabetologického centra Praha rok po amputaci) nejméně 5 miliard Kč.
     
25. K netrestnosti skutku manžela byly soudu rovněž doloženy nové důkazy i k aplikaci netrestnosti dle § 28 trestního zákoníku při ochranně jeho práv chráněných trestním zákoníkem (vyjádření MUDr. Přikrylové doporučující užívání cannabis), na což jsem upozornila v závěrečné řeči již v roce 2010 v řízení 2 T 104/2010.

C2.  Právně závazná zákonná norma měření obsahu THC v cannabis
     
26.  Jak bylo soudu nově doloženo, MV ČR pod č.j. MV -141097-7/KM-2014 dne 30.1.2015 rozhodlo v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacích, že údajně není povinností policie vydat informaci, kdo, kdy, s jakým číslem jednacím a jakým textem metodického postupu měření (včetně případné aktualizace) a jakou právní vahou (rozkaz, usnesení apod.) rozhodl o tzv. doporučeném pracovním postupu policie při měření obsahu THC v cannabis, takže není nejen ověřitelné, zda vůbec nějaký takovýto policejní dokument existuje, ale ani, jaký je jeho oficiální text, když, jak je soudu opakovaně nově dokládáno ve stanoviscích soudních znalců (Hanuš, Ondra), různé metody a metodické postupy mohou dát zcela odlišné výsledky měření, což je hrubý rozpor s článkem 39 Listiny základních práv a svobod, kdy trest může být uložen toliko na základě zákona.

27. Jak bylo do spisu doloženo, MV ČR pod č.j. MV – 770090- 5/KM-2015 dne 4.6.2015 rozhodlo, že není povinností policie vydat a mít informace o váhovém množství zkonfiskovaného cannabis dle definic cannabis dle § 2 zákona o návykových látkách a současně vydávat rozhodnutí o překročení limitu obsahu THC v daném zkonfiskovaném cannabis (analogické u všech konfiskací a obvinění v letech 2009 - 2014), což je další důkaz hrubého porušení článku 39 Listiny základních práv a svobod. Soud zcela ignoroval fakt, že ministr vnitra byl v této věci v květnu 2015 interpelován olomouckým poslancem Martinem Novotným, exprimátorem Olomouce, viz jeho vyjádření o odborné garanci manžela ve spisu ze září 2010, ministr však odmítá na tuto zvůli policie odpovědět a je plánováno projednání předmětné věci celou Sněmovnou.

28. Soud rovněž odmítl přizvat svědka soudního znalce doc. Petera Ondru, CSc., přednostu Ústavu soudního lékařství FNO, který od roku 2011 měří pro výzkum účinné látky v cannabis a jeho produktech (dříve doc. Hanuš, Hebrejská univerzita) a je čestným členem výzkumu a který společně s doc. Lumírem Hanušem, DrSc. doložili do spisu podrobné vyjádření, že odlišné metody a metodické postupy a odlišné definice cannabis mají zcela odlišné výsledky účinných látek, když bylo soudu současně doloženo, že policie nemá žádnou právní normu měření obsahu THC v cannabis v době legality jeho pěstování bez hlášení do 100m2/osobu od 20.5.2004. když bylo navíc soudu doloženo, že velmi stručný, nepřesný a z definice cannabis dle zákona o návykových látkách nevyplývající pracovní postup policie (oproti velmi podrobné unijní právní normě měření a zejména pak metody sběru, nikoliv vyhodnocení) se policie pokusila propašovat do definice cannabis pro trestní právo při novelizaci vládní vyhlášky 455/2009 Sb. (v příloze 1.A.1), kterou však právě s ohledem na porušení čl. 39  Listiny zrušil Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 13/12.
     
29. Soud rovněž zcela ignoroval důkaz, že policie díky neexistenci normy měření vyhodnotila u legální odrůdy cannabis (vzorek číslo dva při čtvrté konfiskaci v roce 2012 a dva vzorky při páté konfiskaci v roce 2014) nadlimitní obsah, což byl vědomý akt  manžela, kterým chtěl na tuto závažnou skutečnost upozornit.
     
30.  Není možné akceptovat stav, že jsou lidé omezováni na svobodě a garantovaných právech opakovaným vědomě nezákonným tvrzením soudu včetně nejvyššího a ústavního, že policie při měření z čehosi vychází (doprava, doleva, pomalu, dlouze …..?) a ono nedefinované cosi ani nemusí policie zveřejnit a podložit zákonem (viz čl 39 Listiny), když výsledky měření mohou být až stonásobně odlišné a určují omezení občanů na svobodě a základních právech.
     
31. Soud se rovněž nevyrovnal s skutečností doložitelnou na důkazech ze spisu na zprávě OKTE, policejní orgány neměřily obsah THC v cannabis ani dle definice cannabis dle zákona o návykových látkách uvedené v § 2 písmeno d) „Konopí (je) kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž součástí je vrcholík“ Jak je doloženo s celou řadou důkazních materiálů v oscanovaných originálech rovněž na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/, police nemá cannabis ani zvážen! Jak může být vyvozena trestnost a překročení limitu THC v cannabis, když chybí základní podmínka pro takové určení, jako je váha cannabis a namísto toho policie hovoří o jakémsi nedefinovatelném toxikomanickým materiálu, jež není zákonem nijak definován a nikdo neví, co to znamená! 
     
32.  Jak je doloženo z měření OKTE, policejní orgány obsah THC v cannabis neměřily ani dle nejnepříznivější, natož nejpříznivější zákonné definice cannabis na obsah účinných látek z hlediska subsidiarity trestní represe, což je definice označená jako „celá nadzemní část rostliny včetně vrcholíků“, jež má nejmenší obsah účinných látek a v řízení bylo doloženo, že pracujeme i s kořenem rostliny (např. oční kapky).
     
33. Soud dosud zcela ignoroval fakt, že k dané věci poskytl do spisu soudní znalec doc. RNDr. Peter Ondra, CSc. velmi jednoznačné a dostatečně výkladově obsáhlé stanovisko o důsledcích zcela odlišných výsledků naměřených hodnot dle definice a metod, stejně tak učinil a do spisu důkazy na toto téma doložil světoznámý vědec a soudní znalec a rovněž kolega manžela doc. RNDr. Lumír Hanuš, Dr.Sc, soud však toto jako nové skutečnosti neuznal, byť zpochybňovaly výroky všech předchozích soudů.
     
34. Jak je ve spise doloženo, policie nikdy při konfiskaci neudala váhu A) kvetoucích vrcholíků z jednotlivých vzorků (stop), ani váhu B) plodonosných vrcholíků, natož aby, jak zákon ukládá, zvážila C) nadzemní část rostliny včetně kvetoucích (samčích/samičích) vrcholíků, nebo D) nadzemní část rostliny včetně plodonosných (samičích) vrcholíků, tzn. zákonné definice cannabis, z nich mělo probíhat měření THC.
     
35. Měření obsahu THC v cannabis probíhalo, jak policie uvedla do spisu, z pár gramů (při zajištění mnoha a mnoha kilogramů) „toxikomanicky využitelného materiálu“, když takovouto definici stejně jako tzv. marihuanu žádný zákon nezná, když ten zná toliko uznané a neuznané odrůdy cannabis zapsané v odrůdových knihách. Jak manžel i doc. RNDr. Peter Ondra, CSc uvedli, neexistuje bohužel žádná odrůdová kniha medical cannabis podepřená výzkumem a bylo třeba ji ustanovit (pokusnictví, viz § 5, odst. 5 zákona o návykových ve znění do novelizace zákonem č. 50/2013 Sb.).
     
36. Bylo doloženo do spisu, že pojmem „toxikomanicky využitelný materiál“ se pravděpodobně myslí květy samičích odrůd cannabis s vysokým obsahem léčivého kanabinoidu THC. Policie zajišťuje na černém trhu jako tzv. marihuanu květ samičích odrůd s průměrnou hodnotou cca 15 % THC (výroční zprávy vlády). Průměr THC v zkonfiskovaném cannabis na naší farmě v letech 2009-2015 je cca 2-3% THC, avšak s vysokým % kanabinoidu CBD, ale změřen nezákonným způsobem (k léčbě není potřeba vysoký obsah omamného THC, ale naopak neomamného CBD).
     
37. Tzv. doporučený policejní pracovní postup měření obsahu THC dle ředitele Kriminalistického ústavu uvádí, že se měří zelená hmota zbavená stonku, větviček a semen, což rovněž postrádá jakékoliv zákonné oprávnění, stejně jako další sdělení policie, že teprve na vyžádání policejního orgánu se může obsah THC v cannabis měřit z celé nadzemní části rostliny, když takto jednat ukládá zákon, respektive definice cannabis v zákoně o návykových látkách!
    
38. Jak uvedl doc. RNDr. Peter Ondra, CSc. do spisu, zkonfiskované rostliny (vzorky) se měly zvážit, homogenizovat a teprve poté měřit na obsah účinné látky, zvláště pak za situace, když bylo již v první řízení 2 T 104/2010 doloženo, že pracujeme se všemi částmi rostliny včetně kořene a v dané době vládní vyhláška 455/2009 Sb. definovala pro trestní právo v příloze A.1.1. cannabis jako celou rostlinu včetně kořene. To se rovněž nestalo.

39. Pokud Nejvyšší soud v roce 2015 - v rozporu s brněnským krajským soudem tvrdícím v roce 2012 stejnou nepravdu (vše viz spis), že police vychází při měření z normy OSN – tvrdí a soudkyně tomuto sdělení přitakává, že nově měření vychází z normy EU, kterou manžel opakovaně připomíná, pak toto není pravdu, protože na rozdíl od normy EU police neměřila obsah THC  ani v rozmezí jasně definovaného měsíce vzrůstu rostliny, ale měřila mnohdy i ze sušiny, neměřila z průměru z 60 kusů rostlin z pole s nejméně 30 cm vrcholíků, ale z pár gramů nedefinované části rostliny, neměřila vzorek smícháním samčích a samičích odrůd, jak unijní norma ukládá, i když tyto definované parametry normy EU znala.- viz text unijní normy a analýza doc. Ondrou uvedená ve spise.

40. Jediným spojovacím článkem policejního měření s normou EU (vyjdeme-li z posledního rozhodnutí Nejvyššího soudu11 Tdo 181/2015, který ji prvně uvedl a soud na ni odkazuje) je metodika kvantitativního a kvalitativního měření obsahu THC ve vzorku cannabis v laboratoři, avšak to zásadní, co je vzorkem cannabis k měření obsahu THC, zde policie postupovala v hrubém rozporu se zákonem i normou EU a neumí vzorek k měření zákonně definovat a zákonnou definici cannabis zcela ignoruje, byť se definicí cannabis v § 2 stále zcela nepatřičně zaštiťuje, aby pak v praxi učinila pravý opak! Že takováto státem tolerovaná vágnost a ignorování zákona nahrává kriminálním strukturám v řadách policie jistě netřeba zdůrazňovat, ostatně cca 25 kg cannabis uvedeného v obžalobě pro toto řízení (z 800 více než 2 metrových rostlin, tzn. cca 30 gramů na rostlinu!!!) při skutečném váhovém objemu nejméně 10 x tolik je toho dostatečným důkazem, který se však nesmí vyšetřovat, protože si to soud ani SZ nepřeje.      

C3. Výroba a výzkum cannabis - ústavní garance
     
41. Soud včetně nejvyššího a ústavního zcela ignoroval fakt, že pokud by jednání manžela nebylo legální, byly by porušeny ústavní garance práva na život, zdraví, vědecký výzkum, osobní a rodinný život a byly by porušeny další články Listiny práv a svobod včetně článku 23, který ukládá nejen právo, ale i povinnost vzepřít se nezákonnému jednání státních orgánů, viz rovněž § 150 trestního zákoníku – neposkytnutí pomoci.  Nehledě na doloženou judikaturu, že takové jednání nelze trestat pro neexistenci společenské nebezpečnosti

42. Soudu byly navíc doloženy důkazy a citace zákona o návykových látkách, že teprve nenotifikovaný zákon č. 50/2013 Sb. (cannabis do lékáren) změnil limit obsahu THC pro pokusnické bádaní a průmyslové využití dle § 5, odst. 5 zákona návykových látkách, které nevyžadovalo žádné povolení na zacházení s cannabis bez limitu THC. S ohledem na kapitolu výše a obžaloby mne i manžela nikoliv za pěstování cannabis či šíření toxikomanie, ale za výrobu drog z cannabis potenciálně využitelných k toxikomanii, je tvrzení soudu o nemožnosti aplikace  ustanovení dle § 5, odst. 5 zcela v platném znění nemístná a především jakkoli nezdůvodněná souladu s prameny práva a  Úmluvou o lidských právech a dalšími mezinárodnímu závazky jako Úmluva o právech zdravotně postižených, když rizika cannabis jsou naprosto bagatelní a sama OSN již nyní veřejně prohlašuje, že je uvedení cannabis v seznamu nebezpečných látek odborně neudržitelné a v březnu 2016 musí ve Vídni na jednání OSN dojít k rekodifikaci. Naprosto nesmyslné tvrzení soudů, že cannabis je škodlivinou trpí naprostou důkazní nouzí, stejně jako alibistické ničím nepodložené tvrzení, že  cannabis mohl být zneužit k toxikomanský účelům a stát má povinnost chránit občany před sebou samými. Trest musí být soudem doložen a podepřen důkazy o spáchání trestného činu, nikoliv hypotetizovat, že snad by mohlo býti něco někdy jako trestný čin činěno, když jediným zločinem s dostatečně doloženými důkazy ve spisu je jednání orgánů činných v trestním řízení včetně soudů, když způsobené škody a především lidské tragedie jsou dostatečně svědecky doloženy.

43. Cituji § 5, odst. 5 zákona návykových látkách tehdy platném znění do 1.4.2013: Povolení se nevyžaduje pro „získávání, skladování, zpracování a distribuci konopí k účelům pokusnickým a průmyslovým“, když navíc Edukativní konopná klinika měla v osobě jednoho ze tří zřizovatelů (Ateliér  ALF,o.s.) všechny potřebné živnostenské oprávnění k průmyslové výrobě a na pokusnictví nebylo možné živnostenské oprávnění získat.

C.4. Zákon o návykových látkách jako technický předpis
     
44. Soud bez jakéhokoliv odůvodnění rovněž vždy odmítl (od roku 2010) přizvat svědka Mgr. Thomase Műllera, experta na unijní právo, přestože byl opakovaně doložen důkaz, že jde o porušení práva EU. Soud měl nově doložené do spisu: právní analýza Cannabis is The Cure, z.s. z českého a unijního práva, stanovisko Parlamentního institutu č.j. 0590P k notifikaci zákona o návykových látkách, že zákon o návykových látkách a zákon o léčivech jsou technickým předpisem a podléhají notifikaci dle povinnosti Směrnice 98/34/ES, stejně tak ignoroval stanovisko UNMZ jako vrcholového orgánu ke Směrnici 98/34/ES ze dne 12.9.2014 č.j. 08780/5000/2014, č.j. 02296/1200/2015-002  ze dne 2.3. 2015 a 02583/1001/2015-002 ze dne 20.3.2015 potvrzující, že zákon o návykových látkách měl být ve věci výroby cannabis notifikován u Evropské komise a je technickým předpisem, stanovisko MZ ČR č.j. MZDR 64818/2014/TIS ze dne 9.1.2015 a MZDR 40243/2013 ze dne 7.11.2013 potvrzující, že zákonná ustanovení s povahou technického předpisu zákona o návykových látkách byla notifikována dle povinnosti směrnice 98/34 ES až novelou zákona č. 273/2013 Sb. s platností od 1.1.2014 čili až 9 let po vstupu ČR do EU, když byly – jak uvedl také UNMZ - notifikovány pouze a jen ustanovení §§ 8 a 5,odst. 5. zákona o návykových látkách, aniž by byly notifikovány předmětná ustanovení technických předpisů výroby cannabis v §§ 8 a 5,odst. 5. v klíčových novelizacích v roce 2008 novelou č. 141/2009 Sb. a v roce 2012 novelou č. 50/2013 Sb. Bylo doloženo, že vůbec nebyly notifikovány novelizace technických předpisů výroby cannabis a jeho produktů dle §§ 15, písm. e), 24a), 24b) a 29 zákona o návykových látkách, viz veřejná databáze TRIS.

45. Soud dosud vždy zcela ignoroval opakovaně dokládaný fakt, že exekutiva vyvrátila vědomě mylné tvrzení krajského, nejvyššího a ústavního soudu v prvním trestním řízení a stejně tak je vědomě pomýlené rozhodnutí nejvyššího soudu11 Tdo 181/2015 (vždy na straně 11), že zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá notifikaci. Bylo tak hrubě porušeno právo na spravedlivý proces a zákonného soudce, neboť nejvyšší soud odmítl položit předběžné otázky Soudnímu dvoru EU. 
     
46. Jak bylo již v roce 2010 soudu doloženo, nenotifikovaný předpis je v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora EU nevymahatelný a na manžela není možno hledět jako na osobu jednající neoprávněně, tzn. bez příslušného povolení.

47. Tvrzení soudu, že se s danou problematikou již dříve nejvyšší a ústavní soud vyrovnal tak vzhledem k doloženým skutečnostem a jednoznačným důkazům exekutivy a reálnou praxí států EU (viz databáze TRIS) postrádá jakýkoliv reálný základ a je jen alibistickým úhybným a účelovým manévrem, jak se vyhnout řešení palčivého problému spojeného s miliardovými výdaji ze státního rozpočtu díky (vědomým) chybám exekutivy, kdy na rozpory s mezinárodním právem manžel upozorňoval již v roce 2005, kdy podal na zástupce státních orgánů první trestní oznámení,. viz http://pavel-zeman.blogspot.cz/  

48. Soud je žádán, aby na základě výše uvedeného doložení porušení unijního práva v souladu s § 9 a) trestního řádu položil tyto předběžné otázky Soudnímu dvoru EU, které jsou číslovány samostatně a uvedeny rovněž v angličtině jako jednacím jazyku SDEU.

Předběžné otázky Soudnímu dvoru EU

1. Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011 a 11 Tdo 181/2015, pozn. a také tvrzení Ústavního soudu č.j. II. ÚS 664/12, IV.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13, II.ÚS 289/14, Evropského soudu pro lidská práva č.j. 66981/12, 79490/13, 20049/14, 47921/14 a Evropské komise CHAP (2012) 00282 a (2014) 03930), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?

2. Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

3. Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?  

4. Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

5. Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

6. Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?

            7. Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

               8. Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

               9. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?   

            10. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?

            11. Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?


      Preliminary questions to European Court of Justice

1)     Does article 267 par. 3 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from taking action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant permission to pose preliminary questions to the European Court of Justice regarding the unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive Substances (Zákon o návykových látkách, henceforth Addictive Substances Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court (ref. No. 8 Tdo 1231/2011 a 11 Tdo 181/2015, note. also claims of the Czech Constitutional Court ref. No. II. ÚS 664/12, IV. ÚS 4859/12, II. ÚS 289/14, European Court of Human Rights ref. No. 66981/12, 79490/13, 20049/14, 47921 and European Commission CHAP (2012) 00282 and (2014) 03930) that the Addictive Substances Act transposes a legal provision of the European Community, specifically an EC directive, which however must not be transposed.

2)     Given that following Act 362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to authorities to regime under which growing hemp without prior notice to authorities is allowed up to a growing area of 100m2 per person, does § 29 of the Addictive Substances Act represent a technical regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

3)     Does the European Commission regulation (EC) No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp varieties following the “Community method for quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in the regulation from being enacted?

4)     Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since its amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll. establishes a new THC content threshold for research (experimental) and industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

5)     Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since it changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime under which licences for manipulation with addictive substances could not applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

6)     Does art. 9 of the directive 98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for national regularization such as Decree No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription, preparation, dispensing and use of individually prepared pharmaceutical agents (CZ), which states the requirements for the properties of medicinal hemp?

7)     Does art. 24a of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

8)     Does art. 24b of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

9)     Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal use?

10)  Considering the findings of the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical and research purposes, does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation which only allows the use of medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and under legal sanctions prohibits all growing, research and use of other (nationally produced or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal purposes?

11)  Does art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it changes the legal regime of separation substances from hemp for research and medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?


V Olomouci 28.června 2015                                                             


Radomíra Dvořáková