Ústavní soud České republiky
Joštova 8, 660 83 Brno 2
Ústavní stížnost
Návrh na zrušení
·
usnesení
Krajského Státního zastupitelství v Brně, ze dne 25.11.2013, č.j. 5
KZT/70-2013-16 a
·
usnesení
Okresního státního zastupitelství v Prostějově, ze dne 25.10.20, č.j. ZT 108/2013-90 a
dále dle textu
Stěžovatel:
Mgr. Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12. 1. 1962 v Olomouci
Tylova 963/2, CZ 779 00 Olomouc
zastoupený AK JUDr.
Jaroslav Klimeš dle plné moci
Účastníci řízení:
1.
Krajské státní zastupitelství v Brně
2.
Okresní státní zastupitelství v Prostějově
Přílohy I:
·
Příloha 1: Plná moc
k zastoupení stěžovatele AK z 21.12.2013
·
Příloha 2: Usnesení Krajského
státního zastupitelství v Brně ze dne 25.11.2013, č.j. 5 KZT/70-2013-16
·
Příloha 3: Usnesení Okresního
státního zastupitelství v Prostějově ze dne 25.10.20, č.j. ZT 108/2013-90
·
Příloha 4: Stížnost stěžovatele
proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Prostějově ze dne 31.10.2013
·
Příloha 5: Dodatek stížnosti stěžovatele
proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Prostějově ze dne
17.11.2013
·
Příloha 6: Druhý dodatek
stížnosti stěžovatele proti usnesení Okresního státního zastupitelství
v Prostějově ze dne 23.11.2013
·
Příloha 7: Rozhodnutí Krajského
státního zastupitelství v Brně ze dne 28.11.2013, č.j. 1 SIN 5/2013, které
potvrzuje, že všechny dva dodatky stížnosti byly vzaty KSZ v Brně v úvahu
a byly předmětem usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne
25.11.2013, č.j. 5 KZT/70-2013-16
·
Příloha 8: Rozhodnutí soudní
znalkyně MUDr. Silvie Musilové ze dne 17.1.2014
·
Příloha 9: Rozhodnutí Policie ČR
v Prostějově k posudku MUDr. Hany Kučerové ke dni 21.1.2014
·
Příloha 10: Rozhodnutí Nejvyššího
státního zástupce z 12.12.2013, č.j.
1 SL 782/2013 k žádosti poslance a primátora Olomouce a právní analýze
stěžovatele k tzv. growshopům
·
Příloha 11: Rozhodnutí Krajského
soudu v Brně ze dne 14.1.2014, St. 2/2014
·
Příloha 12: Stanovy Odborné
společnosti Konopí je lék jako investora výzkumu a spoluzakladatele Výzkumnické
farmy Cannabis sativa L. 798 55 Ospělov č. 6 atd. a také spoluzakladatele
mezinárodního vědeckovýzkumného pracoviště Edukativní konopná klinika, Ateliér
ALF, Bořivojova 90, 130 00 Praha – Žižkov (vše v letech 2009 – 2013
zničeno a zkonfiskováno Policií ČR) ve znění ze dne 17.1.2014. Společnosti KJL byly
způsobeny jednáním ČR stamilionové škody, viz Příloha 18
·
Příloha 13: Stanovy Sanitas
animae jako prvního mezinárodního investora právního, přírodovědného a
národohospodářského výzkumu „Konopí je lék“ a prvního mezinárodního člena Open
Royal Academy ke dni 16.1.2014
·
Příloha 14: Stanovy Společenství
podpory Olomoucké nadace filantropů a mecenášů jako prvního ryze olomouckého
investora výzkumu „Konopí je lék“ a člena Open Royal Academy ke dni 16.1.2014
·
Příloha 15: Stanovy Art Language
Factory jako investora a partnera výzkumu „Konopí je lék“ a spoluzakladatele
Edukativní konopné kliniky a člena Open Royal Academy ke dni 16.1.2014
·
Příloha 16: Stanovy Ateliér ALF
jako investora a partnera výzkumu
„Konopí je lék“ a spoluzakladatele Edukativní konopné kliniky a člena Open
Royal Academy ke dni 16.1.2014
·
Příloha 17: Stanovy AK Diag Human
Cannabis jako právního zmocněnce k vymáhání škod na investorech, členech a
partnerech výzkumu „Konopí je lék“
ke dni 16.1.2014
·
Příloha 18: Pohledávka Odborné
společnosti Konopí je lék za první konfiskaci Výzkumnické farmy v Ospělově
ze dne 13.6.2011, viz. č.j. II.
ÚS 664/12
Přílohy II.
·
Příloha 0 – 33 jsou uvedeny ke
stažení na http://ustavnisoud.blogspot.cz/
I.
Dne 25.10.2013
rozhodlo Okresní státní zastupitelství v Prostějově usnesením, že trestní
stíhání stěžovatele Dušana Dvořáka, nar. 12. 1. 1962, stíhaného za nedovolenou
výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle § 21
odst. 1 k § 283 odst. 1 trestního zákoníku, zastavuje.
Proti
tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, která byla usnesením Krajského
státního zastupitelství v Brně ze dne 25.11.2013 bez jakéhokoliv, natož pak řádného vypořádání se s námitkami
stěžovatele zamítnuta.
Trestní stíhání stěžovatele bylo zastaveno s odůvodněním, že v době činu (jaro a léto 2012) trpěl
závažnou psychopatologickou duševní poruchou diagnostikovanou jako schizoafektivní porucha (DG F.25), která
měla způsobit ztrátu schopnosti stěžovatele rozpoznat protiprávnost činu a
korigovat své jednání, tj. činu se měl údajně dopustit ve stavu naprosté ztráty rozlišovacích a ovládacích schopností,
tzv. pětiměsíční nepříčetnosti.
Tato
skutečnost měla být prokázána znaleckým posudkem zpracovaným (opětovně) MUDr.
Hanou Kučerovou, viz ústavní stížnost
II. ÚS 1311/13.
Usnesení
Krajského státního zastupitelství v Brně bylo stěžovateli doručeno 28.11.2013,
lhůta pro podání ústavní stížnosti tak končí dne 24.1.2014. Proti všem výše
uvedeným rozhodnutím podává stěžovatel tuto
Ústavní
stížnost
v níž stěžovatel namítá porušení
-
čl. 1 Listiny základních
práv a svobod, podle nějž lidé jsou
svobodní a rovní v důstojnosti i v právech a základní práva a svobody jsou
nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné
-
čl. 2 odst. 1 - 3 Listiny
základních práv a svobod, podle nichž je stát
založen na demokratických hodnotách a nesmí se
vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání a dále, že státní
moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to
způsobem, který zákon stanoví a každý může činit, co není zákonem zakázáno, a
nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá
-
č. 3 odst. 1
a 3 Listiny základních
práv a svobod, podle nichž se základní práva a svobody zaručují všem bez rozdílu a nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho
základních práv a svobod
-
č. 4 odst. 1 - 4 Listiny
základních práv a svobod, podle nichž mohou být povinnosti
ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování
základních práv a svobod, dále pak, že meze základních práv a svobod mohou být
za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem, dále pak, že zákonná
omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které
splňují stanovené podmínky a při používání ustanovení o mezích základních práv
a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a taková omezení nesmějí být
zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena
-
čl. 5 Listiny základních
práv a svobod, podle nějž každý je
způsobilý mít práva
-
čl. 10 odst. 1- 3 Listiny
základních práv a svobod, podle nichž má každý
právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a
chráněno jeho jméno, každý má právo
na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním,
zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě
-
čl. 11 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod, podle nějž má každý právo
vlastnit majetek
-
čl. 12 odst. 3 Listiny
základních práv a svobod, podle nějž zásahy do
nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické
společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a
svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a
pořádku
-
čl. 15 odst. 1 a
2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž je svoboda myšlení a svědomí
zaručena a je zaručena svoboda vědeckého
bádání a umělecké tvorby
-
čl. 20 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod, podle nějž má
každý právo svobodně se sdružovat
a má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných
sdruženích
-
čl. 23 Listiny základních
práv a svobod, podle nějž mají občané právo
postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád
lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost
ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny
-
čl. 26 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod, podle nějž má každý právo na
svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat
jinou hospodářskou činnost
-
čl. 27 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod, podle nějž má každý právo
svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních
zájmů
-
čl. 31 Listiny základních
práv a svobod, podle nějž má každý právo na zdraví
-
čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny
základních práv a svobod, podle nichž se
každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného
soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu, a dále ten, kdo byl na svých
právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby
přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak a z
pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se
základních práv a svobod podle Listiny
-
čl. 37 odst. 3 Listiny
základních práv a svobod, podle nějž jsou si všichni účastníci v řízení rovni
-
čl. 38 odst. 1
a 2 Listiny základních
práv a svobod, podle nichž nikdo nesmí
být odňat svému zákonnému
soudci a podle nějž má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně,
bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům
-
čl. 39 Listiny základních
práv a svobod, podle nějž jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem
-
čl. 40 odst. 1
a 2 Listiny základních práv a svobod, podle nějž jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy a každý, proti němuž je vedeno trestní
řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem
soudu nebyla jeho vina vyslovena
II.
Porušení základních práv a svobod ve
vztahu k evropskému právu
Stěžovatel se touto opětovnou ústavní
stížností domáhá zrušení výše uvedených usnesení, aby mohla být věc řádně projednána a věcně o ní rozhodnuto soudem, když doložil, že se trestného jednání nedopustil, a to v ani
v naprosto analogických trestních sporech kriminalizace výzkumu „Konopí je
lék“ řešených Ústavním soudem ČR pod č.j. II. ÚS 664/12, IV.ÚS 4859/12 a II. ÚS 1311/13 šetřených jako
právně přípustnými od 10.10.2012 Evropským soudem pro lidská práva a od
21.2.2012 Evropskou komisí za porušení práva Společenství, kdy byly ČR hrubě popřeny veškeré
principy právního státu. Základní výtka stěžovatele ve vztahu k
porušení výše uvedených základních práv a svobod spočívá v tom, že shledání
stěžovatele nezpůsobilým k mu vytýkanému trestnému činu má za cíl jen a
pouze zastřít nemožnost stěžovatele de iure za jeho
činy odsoudit.
1.
Skutkový stav předcházejí napadenému rozhodnutí a právní
kvalifikace
Stěžovatel je adiktolog, psychoterapeut, zakladatel, odborný garant a (spolu)investor výzkumu
„Konopí je lék“ Odborné reference na stěžovatele viz předchozí ústavní
stížnosti a přílohy I (8, 12 – 17) a přílohy II (1-5) této ústavní stížnosti.
Od roku 2010 čelí stěžovatel celkem čtyřem obviněním za pěstování a nakládání s
konopím. Státní orgány vyhodnotily jednání stěžovatele v letech 2009 –
2012 jako kriminální čin, neboť na výzkumnické farmě léčivého konopí
v Ospělově v Olomouckém kraji, které je stěžovatel (spolu)majitelem,
pěstoval léčivé odrůdy konopí a jako ředitel mezinárodního vědeckovýzkumného a
vzdělávacího pracoviště Edukativní konopná klinika v Praze poskytoval
konopí nemocným a realizoval výzkum. Edukativní konopná klinika je od roku 2012
policejně zrušena (výsledky výzkumu do roku 2013 zkonfiskovány státem (cca 120
-150 odrůd!) včetně konopí z výzkumnické farmy v Ospělově (21 odrůd!).
Nepomohly opakované žádosti stěžovatele Ministerstvu zdravotnictví ČR od roku
2000 o povolení pěstování konopí k výzkumu, nepomohly ani opakované žádosti
vládě, parlamentu, policii, zastupitelstvím a soudům s žádostí o
spolupráci, ani od roku 2009 opakovaně zasílané marné a zamítané žádosti (nejen)
policejnímu prezidentovi o policejní ochranu či řada legislativních návrhů
stěžovatele parlamentu, jak právní situaci civilizovaně řešit a věc
přiměřeně regulovat, aby nedocházelo ke zločinům proti lidskosti a výzkum
lidem pomohl se v dané problematice lépe orientovat. Česká republika tak
jednala přesto, že výzkum léčebných účinků konopí byl soudu doložený lékařskými
kasuistikami, soudně znaleckými zprávami lékařů a soudních znalců toxikologů
(analýzy kanabinoidů) a soudu záměr spolupráce na výzkumu „Konopí je lék“ (ke
zděšení soudu) potvrdil k soudu předvolaný rektor Univerzity Palackého v
Olomouci. Kromě toho stěžovatel čelil (2011-12) obvinění za údajné vydíraní
ministryně pro boj s korupcí (právnička, předsedkyně ústavněprávního výboru
sněmovny) apelováním na dodržování mezinárodních úmluv a zákonů ČR, které se na
jednání s zástupci výzkumu „Konopí je lék“ a Edukativní konopné kliniky v parlamentu
v lednu 2011 po právním poučení a důkazech o zločinech proti lidskosti a neblahých
důsledcích nenotifikovaného zákona o návykových látkách dle povinnosti směrnice
98/34 ES na státní rozpočet v přítomnosti svědků zavázala okamžitě zavést
do praxe dle doporučeného právního
postupu, což následně cynicky ignorovala a došlo (a dodnes stále dochází)
k mnoha tragédiím a enormním škodám. Trestní stíhání stěžovatele za údajné
vydírání nejen ministryně, ale i svědka jednání v parlamentu, bylo „po
dohodě“ k odsuzujícímu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 (č.j. 6 T
21/2012) a Městského státního zastupitelství v Praze (č.j. KZT 337/2012-31) staženo
- opětovně pro údajnou nepříčetnost stěžovatele. Kromě toho stěžovatel
opakovaně dostal od policie vysoké pokuty za „nevhodné chování“, kdy se např. údajně
špatně písemně omluvil z výslechu, což Nejvyšší soud ČR (dne 23.2.2012 pod
sp. zn. 3 TZ 1/2012-32) na popud ministra spravedlnosti zamítl, ale právně
nižší Okresní soud v Prostějově policejní pokutu nařídil vůči stěžovateli
vymáhat (dne 4.5.2012 pod čj. 0Nt 820/2011-42) i přes rozsudek NS ČR, který
uvedl, že stěžovatel už nemůže být potrestán, protože vůči němu byl porušen
zákon. Stěžovatel dále dostal pokutu např. za to, že jako (spolu)organizátor
happeningu „Revoluce s kytkou v ruce“ pořádaného 17. listopadu (2010)
v Praze na podporu petice odborníků k zajištění dostupnosti léčivého
konopí svolil zanechat dobrovolníkům kýble s hnojem před budovou
parlamentu (viz YOU TUBE – Rok konopí/ Year of Mari©huana).
Důkazy:
2.
Konfiskace a kriminalizace výzkumu „Konopí
je lék“ v roce 2009, 2010
a 2011 je s ohledem na vyčerpání všech vnitrostátních
soudních prostředků předmětem právně přípustných stížností zaslaných Evropskému soudu pro lidská práva.
Během celého prvního procesu stěžovatele (č.j. II. ÚS 664/12) nebyla nijak objektivně diskutována a zohledněna námitka
stěžovatele, že z hlediska pokroku vědy nelze ignorovat individuální a
společenský prospěch léčení určitých nemocí pomocí konopí, resp. kanabinoidů
(cukrovka, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, rakovina atd.)
Přesvědčen, že takový kategorický přístup
je v rozporu s myšlenkou účty k životu a zdraví lidí, předložil stěžovatel
opakovaně - ačkoliv formální - tak velice účinný argument: Neaplikovatelnost (1) klíčových ustanovení (2) českého zákona o
návykových látkách z důvodu neoznámení tohoto zákona (3) dle procedury směrnice
98/34/ES. Z tohoto důvodu nelze na stěžovatele nahlížet z hlediska
trestního práva (4) jako na osobu jednající bez povolení k zacházení s
návykovými látkami a je třeba stěžovatele zprostit obvinění.
Odmítaje položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU se odpověď českých soudů omezila na to říct, že zákon o
návykových látkách těží z výjimky z oznamovací povinnosti (5), neboť se omezuje
na transpozici závazného práva EU a zejména nařízení.
Ale proč Soudní dvůr EU zakazuje
transpozici nařízení (6)? A proč zůstaly soudy němé vůči opakovanému požadavku
stěžovatele, aby doložily vlastní (nepravdivé) tvrzení a identifikovaly unijní
předpis požadující transpozici po členském státu (7)? Protože tvrzení českých soudů je jednoduše chybné s ohledem na
skutečnost, že Parlament ČR a česká vláda vyvrátily svým vlastním jednání právně
vadné tvrzení soudů.
Parlament přijal novelu zákona o
léčivech, jejímž účelem je liberalizace konopí pro léčbu nemocných (8). Tato
skutečnost vyvrací argument soudů, že unijní normy požadují zákaz pěstování
konopí. Během legislativní procesu uvedené novely Parlamentní institut
(rešeršní a poradní orgán Poslanecké sněmovny) doporučil, aby novela zákona
byla oznámena dle směrnice 98/34/ES jakožto neharmonizovaná norma. Ministerstvo
zdravotnictví následně přistoupilo (vůbec poprvé) k notifikaci zákona o návykových
látkách (ZoNL) dle směrnice 98/34/ES – viz databáze TRIS Evropské komise pod
číslem 2012/329/CZ (9).
Důkaz
------------------------------------------------------------------------------------------
1 Stála judikatura od rozsudku Soudního
dvora ve věci C-194/94 CIA, bod 54
2 Ustanovení zákona č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, týkající se povolení k zacházení s návykovými látky a
zakazující pěstování konopí
3 K oznámení mělo dojít (nejen) začátkem
roku 2009 během schvalování novely ZoNL a změn ustanovení týkajících se povolení
k zacházení s návykovými látkami, ke kterému došlo zákonem č. 141/2009 Sb., ze
dne 28. dubna 2009
4 Viz rozsudek Soudního dvora ve věci
C-20/05 Procédure pénale contre Schwibbert
5 Čl. 10 dost. 1 směrnice 98/34/ES
6 Rozsudek Soudního dvora ve věci 34/73 Variola
7 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-289/94 Komise ES proti Itálii, para 36, 43
a 44
8 Zákon
č. 50/2013 Sb., Sněmovní tisk 590/0
9.
ec.europa.eu/enterprise/tris rubrika „search by number…“
Rekapitulujme:
1) Moc výkonná a zákonodárná vyvrátily
svým jednáním tvrzení českých soudů, že
zákon o návykových látkách se nemusí
notifikovat dle směrnice 98/34/ES.
2) Tím je doloženo, že zákon o návykových
látkách, ačkoliv měl, oznámen dle směrnice 98/34/ES nebyl a je vůči stěžovateli
nevymahatelný
V případě, že by Ústavním soud (opětovně)
neshledal uvedené důkazy dostatečnými, nechť využije své pravomoci (viz nález
ÚS 154/08 ze dne 30. 6. 2008) a předloží, jak je neustále stěžovatelem před
všemi instancemi požadováno, předběžnou
otázku Soudnímu dvoru EU.
Stěžovatel se domnívá, že není náhodou,
že v takovém kontextu došlo k shledání stěžovatele za nepříčetného ze
spáchání vytýkaného trestního činu. Okresní státní zastupitelství v
Prostějově, které musí dle zákona uzavřít „zbylé“ obžaloby za obvinění
stěžovatele, přijalo napadnuté usnesení ve věci obžaloby, když tíha právních
argumentů směřuje k zproštění obžalovaného vinny ze spáchání vytýkaných
trestních činů.
Stejné státní zastupitelství navíc
otevřelo již pravomocně rozhodnutí týkající se konfiskace a kriminalizace
výzkumu v roce 2009 (10) a shledalo
stěžovatele za nepříčetného (bez řádného projednání právní argumentace stěžovatele
Okresním soudem v Prostějově), a to i přesto, že Nejvyšší a Ústavní soud
proti odsouzení stěžovatele v dané věci nenašel námitek a shledal, že zákon je z hlediska směrnice 98/34/ES
vymahatelný, poněvadž transponuje nařízení, jež se však dle Soudního dvora transponovat nesmí.
Psychiatrický posudek použitý
Okresním státním zastupitelstvím v Prostějově se (stejně jako předchozí
posudky) výlučně opírá o velice
kontroversní (11) umístění stěžovatele v psychiatrickém zařízení v roce
2003, což nesplňuje požadavky judikatury ESLP o nutnost specifických důkazů, že
stěžovatel není (v současnosti)
schopen se sám o sebe postarat nebo že snad představuje nebezpečí po
jiné osoby (12). Rozhodnutí soudní
znalkyně MUDr. Silvie Musilové ze dne 17.1.2014 v Příloze I/8 potvrzuje, že stěžovatel žádnou
schizoafektivní chorobou (F25) netrpí (důkaz - bod č.10), ale má bipolární
poruchu (F31) a v důsledku zločineckého jednání státu také pravděpodobně změny osobnosti po
katastrofické zkušenosti a psychiatrickém onemocnění charakterizované
jako F62 (důkaz – body č.25 a 29), což bude od 22.1.2014 sledováno na
diagnostickém pobytu stěžovatele v PN Bílá Voda. V Příloze II/7 je vyjádření
ombudsmana potvrzující nezákonné postupy psychiatrického zařízení při soudem
(neoprávněně) nařízené hospitalizaci stěžovatele v roce 2003, se kterým se
Krajské státní zastupitelství v Brně také vůbec nevypořádalo.
Důkaz:
Je normální, aby byl učiněn závěr, že stěžovatel
není schopen rozpoznat trestní povahu svého jednání, když čtyři jara za sebou
(2009 až 2012) s vědomím státních orgánů, kterým činnost za účelem
společenského prosazování léčby s konopím záměrně hlásí, ve spolupráci
s právníky hledá legislativní řešení, po rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008,
sp. zn. 3 Tdo 52/2008 (Sbírka
soudních rozhodnutí a stanovisek č.9/2008, kde je judikováno, že pěstování a
zpracování konopí s obsahem nad 0,3% THC k alternativní léčbě není
trestným činem pro absenci nebezpečnosti, nyní škodlivosti), zveřejňuje 21.3.2008
výzkum „Konopí je lék“, úmyslně konopí zasazuje, dohlíží nad
růstem, aby jej na podzim sklidil a na základě empirických zkušeností aplikoval
v různých formách (s omamným účinkem tak i bez) na specifické nemoci, za což
byl i Českou republikou v roce 2009 oceněn? S ohledem na protest znalce
ohledně zneužití jeho posudku soudy (ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 4859/12)
lze posudky vnímat jako přátelského gesto, které má stěžovateli pomoci
při tak kriminální aktivitě jako je výzkum „Konopí je lék“, což ale stěžovatel nikdy nežádal a
nežádá!.
---------------------------------------------------------
10 Připomeňme si, že jde o řízení, v rámci
kterého Ústavní soud pod č.j. II. ÚS 664/12 shledal
argument zákona o návykových látkách i přes neoznámení dle směrnice 98/34/ES za
aplikovatelný, neboť uvedl, že zákon transponuje nařízení, jež se ale dle
judikatury Soudního dvora transponovat nesmí
11 Poté co byl stěžovatel na základě
soudního příkazu v roce 2003 umístěn
do psychiatrického zařízení (do klece) se stěžovatel s Veřejným ochráncem práv
úspěšně podílel na legislativním omezení nelidského a ponižujícího zacházení a
rozhodnutí o hospitalizaci musí být nyní opatřeno souhlasem dvou na sobě
nezávislých psychiatrů
12 Rozsudek Evropského soudu pro lidská
práva ve věci X et Y proti Chorvatsku č. 5193/09
Důkaz:
·
Příloha 8: Vyjádření soudního znalce MUDr. Jiřího Bilíka ke zneužití jeho soudně znaleckého posudku na
stěžovatele justicí ze dne 28.10.2012 a k tomu vztažná vyjádření, odkažme též na
Přílohu I/8 bod 16 ve vyjádření MUDr. Musilové.
Stěžovatel
doplňuje, že v důkazech k ústavní stížnosti sp. zn. IV.ÚS 4859/12 bylo
doloženo, že i přes protest soudního znalce, který zpracovával pro OS v
Prostějově posudek na stěžovatele k trestnímu řízení za druhou konfiskaci výzkumu v roce
2010, bylo na základě jeho posudku (MUDr. Jiřího Bilíka) zahájeno řízení o omezení právní způsobilosti
stěžovatele. Bylo
doloženo, že rozhodnutí omezit stěžovatele a jeho rodinu na právech rozhodl
šetřit Obvodní soud pro Prahu 3 dne 4.9.2012. Znalecký posudek určený pro trestní řízení si od OS v Prostějově bez
jakéhokoliv zákonného nároku a odůvodnění opatřil 4.8.2012 pro civilní řízení
stěžovatele u OS pro Prahu 3 (sp.zn. 20 C 2/2012-46). Řízení bylo OS v Olomouci (trvalé
bydliště stěžovatele) zahájeno a pokračováno v něm i přes písemné protesty
emeritního profesora Palackého Univerzity, lékařů, psychologů, rodiny,
nevládních organizací a také soudního znalce, na jehož posudek se soud ve
svém opatření odvolával. Rozsudek
OS v Olomouci z 26.9.2013 (sp. zn. 39 Nc 1631/2012 – 166) je nyní v odvolacím
řízení, protože soud nepřiznal stěžovateli náhrady nákladů a odmítl vysvětlit,
proč byl spis civilního řízení dozorován státním zastupitelstvím a proč posudek
vypracovával znalec, který byl vyloučen pro podjatost (MUDr. Petr Hřibňák, viz
Příloha I/8,bod 24)!. Důvodné podezření na justiční kartel dokládá i to, že OS pro Prahu 3 svolil, aby byl posudek (obsahující důvěrná sdělení a
lékařské tajemství nejen o stěžovateli,
ale i jeho rodině) před odesláním OS v Olomouci nejprve 29.8.2012 zkopírován
právně nepatřičnou osobou a bez
jakékoliv kontroly dále zveřejňován či šířen a stížnosti
stěžovatele na toto nezákonné jednání OS pro Prahu 3 včetně stížnosti
Ministerstvu spravedlnosti ČR byly zamítnuty. K tomu doložme nezákonné
jednání OS v Prostějově doložené v Příloze I/11 a potvrzené v Příloze I/8, body 13-15
Ačkoliv plně přísluší Ústavnímu soudu
přijmout závěry, které považuje za vhodné, je stěžovatel přesvědčen, že je
jisté nebo že přinejmenším skutkový kontext vytváří velmi vážnou a nepřekonatelnou pochybnost, že opatření ohledně
zbavení právní způsobilosti mají napomoci státním orgánům, které nemohouce
shledat stěžovatel vinným - s ohledem na neoznámení zákona o návykových látkách
- se snaží zprostit se své úlohy a své odpovědnosti uvedeným způsobem negujícím veškeré principy právního
státu. Je škoda, že soudy nepochopily opakované přátelské náznaky
učiněné stěžovatelem během prvního procesu č.j. II. ÚS 664/12,
kde stěžovatel opakovaně doložil, že pouze používání návykových látek pro
léčebné účely těží z ochrany práva EU (Soudní dvůr C-136/09 Josemans) a tudíž
není třeba se obávat precedentu aplikovatelného na každou jinou kauzu týkající
se návykových látek. Nicméně otázka nevymahatelnost zákazu návykových látek v
rámci neoznámení národních předpisů dle směrnice 98/34/ES nebyla dosud Soudním
dvorem řešena. Bylo by doporučeníhodné
takovýmto výrokem Soudního dvora disponovat skrze institut soudní spolupráce v
rámci řízení o předběžné otázce, předtím než by Soudní dvůr byl dán ČR do
situace muset takovýto právní problém řešit ve vztahu k dealerovi drog, jež by
judikaturu Soudního dvora napadal argumentem (viz konzistentní judikatura SDEU
k 98/34 ES), že teprve po řádné notifikaci dotčené látky dle 98/34/ES je
vůbec možné říci, co je návykovou látkou netěžící ochrany práva EU v případě
užití pro omamné účely. Na základě uvedeného stěžovatel dospěl k závěru, že
jediným účelem napadnutých usnesení je znemožnit,
aby trestní obvinění proti stěžovateli byla řádně projednávaná soudem, který s ohledem na doloženou nevymahatelnost zákona o
návykových látkách z důvodu neoznámení tohoto zákona dle směrnice 98/34/ES by
nemohl jinak – má-li být nestranný - než shledat stěžovatele nevinným
z vytýkaného trestného činu a musel by jej zprostit obvinění a po právu odškodnit, viz Příloha I/18.
Stěžovatel se domáhá zrušení obou ústavní
stížností napadených usnesení, neboť jimi došlo k zásahu do jeho výše ad I. ústavně zaručených práv. Stěžovatel požaduje, aby jeho jednání bylo v rámci trestního
řízení řádně prošetřeno, neboť je přesvědčen, že nenaplňuje skutkovou podstatu
žádného trestného činu a trestní řízení by mělo být zastaveno z pro něj
příznivějších důvodů. Právní řád nedává stěžovateli jinou možnost domoci se
svého Listinou základních práv a svobod dotčeného práva, než stížností k
Ústavnímu soudu.
III.
Porušení základních práv a svobod ve
vztahu k českému právu
Vedle uvedených důvodů souvisejících s
nedodržováním ústavnosti při (ne)uplatnění práva EU se stěžovatel ústavní
stížností domáhá odkazem na ústavně zaručená práva
uvedena v bodě I. zrušení sporných usnesení, jejichž cílem
je zamezit tomu, aby trestní věc stěžovatele byla řádně projednána a věcně o ní
rozhodnuto, z důvodů nedodržování ústavnosti při uplatňování českého práva.
Orgány činné v trestním řízení obviněnému
neprokázaly úmysl pěstovat rostliny konopí za účelem jeho následné konzumace či
distribuce k účelům toxikomanickým či šíření toxikomanie, naopak doložitelně
a důkazně věděly, že občané si vypěstování rostlin konopí
na výzkumnické farmě stěžovatele za účely léčebnými smluvně objednali, dali před vstupem do výzkumu informovaný souhlas, museli splnit
řadu povinností a činili tak s vědomím ošetřujícího lékaře (kazuistiky).
Tímto prokazováním se OČTŘ ani
nezabývaly, což stěžovatel považuje za hrubé porušení jeho práva na spravedlivý
proces. Úmyslem autorů trestního
zákoníku nebylo postihovat pěstování rostlin konopí pro jakékoliv účely, ale
pouze za účelem jejich distribuce k účelům toxikomanickým. To odpovídá
pojetí vyslovenému Soudním dvorem EU ve věci C-137/09 Josemans a
Jednotnou úmluvou OSN ze dne 30. března 1961 o omamných látkách, která
nakládání s omamnými látkami jako látkami léčebnými explicitně nekriminalizuje:
Viz body 37 a 38 rozsudku Josemans:
„Tato právní situace je v souladu
s jednotlivými mezinárodními instrumenty […], jako jsou Jednotná úmluva Organizace
spojených národů o omamných látkách, uzavřená v New Yorku dne 30.března 1961
[…]. V preambuli Jednotné úmluvy smluvní strany prohlašují, že jsou si vědomy
své povinnosti předcházet drogové závislosti a bojovat s ní, a přitom uznávají,
že lékařské využití omamných látek je i nadále nezbytné ke zmírnění bolesti a
že musí být přijata vhodná opatření k zajištění toho, aby byly omamné látky k
tomuto účelu k dispozici. Podle článku 4 této Úmluvy smluvní strany přijmou veškerá
opatření nezbytná k tomu, aby omezily produkci, výrobu, vývoz, dovoz, distribuci,
obchod, použití a přechovávání omamných látek výlučně [na případy, kdy k nim
dochází] pro lékařské a vědecké účely “ .
Jak tedy mohl obviněný ztratit schopnost
rozpoznat nebezpečnost, resp. protiprávnost svého jednání, když národní právní
úprava kriminalizující jakékoliv nakládání s omamnými látkami za léčebnými
účely je zjevně PROTIPRÁVNÍ ve vztahu k vyšším
pramenům práva, jež nijak nezohledňuje. Pakliže
nezákonné jednání nebylo stěžovateli OČTŘ prokázáno, při uplatnění zásady presumpce neviny, nelze na jednání
stěžovatele pohlížet jako na jednání
protiprávní.
Důkazy
dokládající hrubé, dlouhodobé a systémové popírání práv stěžovatele garantovaných
(nejen) Listinou např. v:
·
Příloha
9 A - C: A). Jedna z mnoha stížností
odborné společnosti Konopí je lék,o.s. Okresnímu soudu v Prostějově určená
pro trestní řízení stěžovatele zde dne 3.8. 2010 k první konfiskaci v roce 2009
s doložením hrubých porušení zákonů OČTŘ při likvidaci výzkumnické farmy
v Ospělově, B) Jeden
z mnoha nešetřených trestních podnětů Nejvyššímu státnímu zastupitelství
od odborné společnosti podaný NSZ po druhé konfiskaci výzkumnické farmy
v Ospělově v roce 2010 ze dne 6.9.2010 a s přílohou k 98/34
ES), C) Jedna z mnoha stížností
odborné společnosti Konopí je lék Okresnímu soudu v Prostějově pro druhé
trestní řízení stěžovatele s doložením spáchání zločinů proti lidskosti lékařem -
soudním znalcem z 11.5.2011 a opětovná žádost o vyšetření ztráty cca 300 kg konopí
·
Příloha 15: Rozhodnutí pražské Policie ČR nepovolit (bez jakéhokoliv zdůvodnění!)
policejní ochranu Edukativní konopné kliniky a výzkumu „Konopí je lék“ ze dne
15.2. 2012 č.j. ORIII-9622-1/ČJ-2012-001371 „šetřené“ na podnět policejného
prezidia (viz přílohy 11 a 12)
K doložení
naprostého cynismu, arogance a právního nihilismu České republiky uveďme ještě tyto
důkazy:
·
Příloha 20: Úřední záznam
komisaře Národní protidrogové centrály PČR z výslechu stěžovatele přímo
v Konopné apatyce královny
koloběžky první (v Edukativní konopné klinice, Ateliér ALF, Bořivojova 90,
Praha – Žižkov, 130 000) ze dne 9.6. 2010, č.j. NPC –
13/TČ-2010-209DKR-01, kdy stěžovatel po získaní vládní ceny za vzdělávání
veřejnosti v léčbě konopím prostřednictvím www.konopijelek.cz dne
4.12.2009 v Lichtenštejnském paláci veřejně (nejen) před členy vlády předal
konopné produkty z výzkumu „Konopí je lék“ ministryni zdravotnictví a
následně MZ ČR podalo na stěžovatele trestní podnět
·
Příloha 23: Jedna z mnoha marných žádostí Vrchního státního zastupitelství
v Olomouci adresovaných předsedovi Okresního soudu v Prostějově
s žádostí o vydání spisu stěžovatele 2T 104/2010 k přezkumnému řízení z podnětu
ministra spravedlnosti – nyní z 1.6.2012, č.j. VZZ 31/2012. Spis nebyl VSZ nikdy vydán.
Dále hrubá
porušení ústavně garantovaných práv stěžovatel dokládá na absolutním nevypořádáním
se státních zastupitelství s právní argumentací stěžovatele nejen
z evropského práva a nenotifikaci směrnice 98/34/ES a nevymahatelnosti
tzv. povolení dle ZoNL, ale též nepředložením žádných oponentních
argumentů a důkazů z českého práva
Konkrétně
(viz Přílohy
I/4 – 6) a k tomu Příloha 0: Podklady stěžovatele pro francouzský film Cannabis, lék budoucnosti?
(2013) Režie: Laure Siegel, Chloé
Michelon, Dominique Pichard. Výroba: Cedric Bonin/Seppia, viz. ani ne 2 min.
ukázka na YOU TUBE Cannabis, médicament d'avenir?
·
OSZ v Prostějově
a KSZ v Brně
bylo (opakovaně) doloženo na důkazech v rozhodnutí (nejen) ředitele
Kriminalistického ústavu, že Policie ČR měřila a stále měří % THC v konopí
bez jakéhokoliv právně závazného
metodického předpisu a v hrubém rozporu s definicí konopí dle
zákona o návykových látkách (ZoNL v § 2
písm. f) uvádí celou nadzemní část rostliny včetně vrcholíku, nikoliv
jen vrcholík měřený na obsah THC z pár gramů nejpotentnější části rostliny
!) a především a hlavně policie
měřila THC v konopí v hrubém rozporu s právně závaznou evropskou
metodikou uvedenou v příloze č.1. Nařízení ES č. 1122/2009!!!,
čímž uměle navyšovala a navyšuje obsah THC v konopí až stonásobně !!! EU má navíc povolen nižší limit % THC v
konopí, pouze do 0,2% THC! Aby toto tvrzení stěžovatel doložil, žádal (opakovaně) samostatně,
prostřednictvím advokátky i prostřednictvím odborné asociace policii i OSZ o provedení vyšetřovacího pokusu
v souladu s trestním řádem, což mu bylo Policií ČR i OSZ v Prostějově
zamítnuto. Soud OČTŘ žádné opatření
také nenařídil a nebral argumentaci
stran nezákonného měření THC v potaz při schvalování dalších domovních prohlídek a konfiskací. Aby stěžovatel
tvrzení o nezákonném měření THC policií zcela
explicitně doložil, vysadil na výzkumnické farmě v Ospělově v roce
2012 v celé EU řádně registrovanou autostartovou (samo nakvétací, rychle
rostoucí a zrající) olejnatou odrůdu Cannabis Sativa, Finola, která již byla
v době další konfiskace uzrálá a usušená, za niž byl následně obviněn (viz spis, stopa č. 2).
Dodejme, že nejen policie předem obdržela
všechny protokoly k registraci odrůd a dle § 29 ZoNL je pěstování konopí
do plochy 100m2 povoleno bez
ohlašovací povinnosti již od července 2004, viz ZoNL. Přesto stěžovatel
pěstování konopí hlásil a domáhal se spolupráce a zákonného řešení. Jedinou právní
argumentaci usnesení KSZ v Brně, a to právě k tomuto bodu na straně 3
usnesení, lze komentovat jen jako bezobsažnou slovní vatu a pokus mnoha slovy
přebít prázdnotu z absence práva. Jde o chladnokrevný a ryzí právní cynismus, neboť
omezení práv může být ukládáno toliko na
základě zákona! Ignorování zákonů však bylo stejné i v níže
uvedených případech.
·
KSZ se jakkoliv opětovně nevypořádalo s odkazem stěžovatele na
ustanovení § 5 odst. 5 ZoNL, který teprve od 1.4.2013 povoluje bez
povolení získávat a zacházet s konopím pouze a jen do 0,3 % THC k účelům pokusnickým v důsledku
novely ZoNL zákonem č. 50/2013 Sb. Do této doby šlo o právo na pokusnické
jednání s konopím bez výjimky.
·
Dále
se KSZ opětovně vůbec nevypořádalo s ustanovením § 12 odst. 2 trestního zákoníku, totiž že trestným
činem je pouze ten skutek, který je škodlivý, což se v případě obviněného
nestalo, naopak jednání bylo společensky prospěšné. Zde rovněž stěžovatel odkazoval
na judikát Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 3 Tdo 52/2008
(Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č.9/2008), kdy pěstování a zpracování
konopí s obsahem nad 0,3% THC k alternativní léčbě není trestným
činem pro absenci nebezpečnosti (dle trestního zákona), nyní škodlivosti (dle
trestního zákoníku)
·
Dále
se KSZ opětovně vůbec nevypořádalo s ustanovením § 31 odst. 1 trestního zákoníku,
totiž že trestným činem není jednání, kdy stěžovatel společensky prospěšného
jednání nemohl dosáhnuti jinak, než porušit zákon, což stěžovatel nemohl ani
jako předseda mezinárodní asociace zabývající se výzkumem, ani jako adiktolog,
nebo syn rodičů, když na stařecké nemoci konopí velmi prospívá. Stěžovatel Ústavnímu soudu již
v první stížnosti doložil nepotřebu amputací končetin díky kvalitní
konopné (neomamné) masti! Podle dat UZIS za rok 2012 více než 10 tisíc
amputací!
·
Dále
se KSZ rovněž vůbec nevypořádalo ani s ustanovením § 28 trestního
zákoníku pojednávajícího o netrestnosti jednání v krajní nouzi při ochraně
vlastního života a zdraví, kdy stěžovatel konopím (kanabinoidy) mj. úspěšně léčil
bolesti 3.stupně diseminované neuroboreliozy diagnostikované v roce 2011
po opakovaných neúspěšných léčbách boreliozy od roku 2006, kdy byl stěžovatel infikován,
což bylo policií na kameru zadokumentováno již při konfiskaci 2011, ale pak
policie tvrdila, že úkon nenatáčela?! Přes 70% léčeb kanabinoidy je léčba
bolesti. V posledních bolestivých
stádiích (nejen) rakoviny už mnohdy ani (pro tělo i duši) velice zátěžové
opiáty nestačí! Kanabinoidy bez jakéhokoliv rizika extrémně sníží potřebu
opiátů a lidé umírají důstojně a
důkazně s delší dobou důstojného dožití!
·
Stejně
tak se KSZ vůbec nevypořádalo (a to
ani v předchozích rozhodnutích vedoucích následně k odmítavému
rozhodnutí Ústavního soudu IV.ÚS 4859/12 II. a II. ÚS 1311/13) s úhradou nákladů za právní konzultace k jednotlivým
opatřením a stížnostem stěžovatele, byť, jak je uvedeno ve spisu,
stěžovatel odkazoval na § 36 trestního řádu, že se může hájit sám bez
advokátního zastoupení. Zatímco všechny tři advokáty ex offo ČR řádně vyplatila,
i když jejich pomoc stěžovatel vůbec nezaznamenal, advokátce, kterou si
stěžovatel zvolil a která vykonala mnoho práce, nepřiznala ČR úhradu nákladů,
ani při prostějovských procesech, kauze „vydírané ministryně“, či kauze „zneužitý
posudek“, viz Příloha I/11 (rozhodnutí
KS v Brně) potvrzená Přílohou I/8 (rozhodnutí soudní znalkyně MUDr.
Musilové).
·
Jak
je uvedeno k příloze 7, KSZ se rovněž
vůbec nevypořádalo s rozhodnutím Veřejného ochránce práv ve vztahu
k naprosté irelevantnosti odkazu soudní znalkyně na onemocnění stěžovatele
v roce 2003, kterým údajně trpěl i v roce 2012 a jednal tedy údajně ve
stavu údajné nepříčetnosti a údajně nechápal, že páchá údajný trestný čin.
·
Stejně
tak se KSZ vůbec nevypořádalo
s námitkou stěžovatele v druhém dodatku stížnosti na zcela rozlišná
rozhodnutí KSZ ve stejné věci, kdy v případě druhé konfiskace výzkumnické
farmy a snahy OSZ věc ututlat údajnou právní nezpůsobilostí stěžovatele,
přijalo KSZ stížnost mezinárodní asociace výzkumu „Konopí je lék“ Open Royal
Academy (CZ), které byl stěžovatel členem, jako právně přípustnou, ale při
třetí konfiskaci 2011 a
snaze věc ututlat údajnou právní nezpůsobilostí stěžovatele, KSZ v Brně vydalo
usnesení, že zástupci poškozených sdružení
v asociaci Open Royal Academy včetně stěžovatele nejsou osobou poškozenou (!?) a osobou oprávněnou podat
stížnost (!?), což KSZ rozhodlo dne 22.2.2013, čj. 5 KZT 9/2013-20. Z tohoto
důvodu stěžovatel níže samostatně podrobně doloží velmi hrubě popřené právo
se sdružovat a realizovat tak lidská, občanská, hospodářská a profesní práva:
Ve třetí
stížnosti Soudu pro lidská práva k porušení čl. 11 Úmluvy stěžovatel
uvedl:
„Přestože v zemích Evropské unie (např.
Španělsko, Belgie, Nizozemí) běžně existují svépomocné spolky na principech
Cannabis Social Club, došlo u stěžovatele k porušení práva na sdružování
garantovaného čl. 11 Úmluvy. Tedy práva na sdružování v odborných společnostech,
asociacích, občanských sdruženích a spolcích, v tomto případě založených k
ochraně zájmů výzkumu „Konopí je lék“. Jako adiktolog a zakladatel
cannabisterapie stěžovatel (nejen k ochraně před tragickými důsledky
prohibice) od roku 1990 inicioval založení řady nevládních organizací
společností zaměřených na otevřené a bezbariérové vzdělání, poradenství a advokacii,
terapii a rehabilitaci osob (zejména) duševně nemocných, výzkum a tvorbu (minimálních) standardů
kvality všech aspektů cannabisterapie od semene konopí až po jeho zdárný
užitek (nejen) v léčbě konopím, společností pro sociální ekologii a komunitní
zdravotně sociální služby. Zřizovatelem mezinárodního vědeckovýzkumného
pracoviště Edukativní konopná klinika v Praze založeného i za nemalé
finanční podpory hl. m. Prahy byly: Společnost pro sociální ekologii Art
Language Factory,o.s., Společnost pro otevřené a bezbariérové vzdělávání
Ateliér ALF,o.s. a Odborná společnost Konopí je lék,o.s. V roce 2009 za
Ateliér ALF stěžovatel získal na konferenci ministrů EU ocenění za příklad
dobré praxe EU a v roce 2007, 2008 byl semifinalistou soutěže
auditorské společnosti Ernst & Young Podnikatel roku, kategorie sociálně
prospěšný podnikatel. V prostorách Edukativní konopné kliniky stěžovatel
založil galerii Jaroslavy Moserové, dle stěžovatele nejvýznamnější
političky ČR 20. století, předsedkyně Unesco, vědkyně, umělkyně a přední české
lékařky popálenin (mj. i Jana Palacha, viz Konopná mast, www,konopijelek.cz). Stěžovatel
do výzkumu zapojil všechny profese cannabisterapie: growery a
šlechtitele, bylinkáře, chemiky, farmaceuty, toxikology, vývojáře nových léčiv,
léčitele, adiktology, lékaře a soudní znalce, psychology, psychoterapeuty,
zdravotní a sociální pracovníky a speciální pedagogy, právníky, ekonomy, techniky
a další profese a také a především spousty dobrovolníků a mecenášů, viz důkazy
k II. ÚS 664/12. Realizace výzkumu „Konopí je lék“ kromě jiného chrání
občany před černým trhem s tzv. marihuanou od dealerů z tzv.
indoorových pěstíren, která je mj. koncentrovaná především na kanabinoid THC způsobující psychotizující reakce a je
toxická! Od roku 2012 je klinika policejně zkonfiskována, stejně jako (opakovaně)
výzkumnická farma v Ospělově. Laboratoř Alberta Hoffmana v Edukativní
konopné klinice občanům konopí řádně zpracovávala a klinika vzdělávala laickou
a odbornou veřejnost.“ /Text krácen/
K státem
organizované šikaně vůči stěžovateli dodejme: Dne 5.2.2013 Ministerstvo práce a
sociálních věcí ČR pod. č.j. 2013/902-421 v odvolacím řízení rozhodlo, že stěžovateli
zakazuje pracovat a stěžovatel nemá právo čerpat výhod ze sociálních
fondů aktivní politiky zaměstnanosti.
K tomu
stěžovatel připomíná, že v rámci první ústavní stížnosti projednávané pod
čj.j. II. ÚS 664/12 stěžovatel zcela
oprávněně žádal a na důkazech spáchaných zločinů proti lidskosti doložil, aby Ústavní soud ČR vydal tento nález:
„Pro nepřípustné omezování základních práv a svobod
zaručených Listinou práv a svobod, se zrušují § 283, § 284, § 285 a § 286 zák.č. 40/2009
Sb., trestního zákoníku a § 24 písm. a) zák.č. 167/1998 Sb., všechna ustanovení
ve znění ke dni podání ústavní stížnosti.“ Ústavní soud i toto naprosto ignoroval.
IV.
Právní řád nedává stěžovateli jinou
možnost domoci se svého Listinou základních práv a svobod zaručeného práva, než
stížností k Ústavnímu soudu, aby se mohl domáhat práv u ESLP a SDEU, pokud bude
rozhodnuto stejným nálezem jako v minulosti. Stěžovatel požaduje, aby jeho
jednání bylo řádně prošetřeno soudem,
neboť opakovaně doložil, že jeho jednání nenaplňuje skutkovou podstatu žádného trestného
činu a trestní řízení by mělo být zastaveno z pro něj příznivějších důvodů a byly
nahrazeny škody nejen na stěžovateli a jeho rodině, ale i na celém výzkumu.
Stěžovatel žádá, aby Ústavní soud ČR přijal jako právně přípustné uvedení důkazních příloh stížnosti ke
stažení na http://ustavnisoud.blogspot.cz/
V.
Stěžovatel
žádá, aby na základě ad I.
garantovaných práv Ústavní soud ČR
rozhodl že Ústavní soud ČR
zrušuje Usnesení Krajského Státního
zastupitelství v Brně, ze dne 25.11.2013, č.j. 5 KZT/70-2013-16 a usnesení Okresního
státního zastupitelství v Prostějově, ze dne 25.10.20, č.j. ZT 108/2013-90, neboť nalezl hrubý rozpor s ústavně zaručenými
právy a svobodami.
Pokud Ústavní
soud ČR i s ohledem k důsledkům nenotifikace ZoNL dle Směrnice
98/34/ES a s ohledem na důsledky rozhodnutí Pl. ÚS 13/12 (a
řešením dle návrhu Přílohy II/3 této stížnosti) sezná, že pro nepřípustné, kruté
a letité omezování základních práv a svobod státními orgány ČR zaručených občanům
Listinou práv a svobod je Ústavnímu
soudu ČR závazné zrušit § 283, § 284, § 285 a § 286 zák.č. 40/2009
Sb., trestního zákoníku, všechna ustanovení ve znění ke dni podání ústavní
stížnosti, nechť tak po právu rozhodne.
